Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mimi

MIMI NAŠLA NOVÝ DOMOV 15. 10. 2015 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Věk: 9 let
Kastrovaná?: ano, 22. 7. 2015
Očkovaná?: ano
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ne
Podmínky: pouze jako jedináček, byt i domek s bezpečným výběhem, klidnější domácnost
Charakteristika: Mimi je perská kočička, která od kotěcího věku žila se svou rodinou jako jedináček. Rozmazlovaná, hýčkaná, zcela závislá na své paničce. Situace v rodině se ale změnila a Mimi dál v původní rodině žít nemůže. Po řadě neúspěšných pokusů o umístění přímo z rodiny se majitelé obrátili na nás, abychom se o ni postarali a našli jí nový domov. Ze stěhování do depozita jsme měli obavy – tento typ kočiček snáší změny, a zejména ztrátu vztahové osoby, velmi těžko. Ale Mimi si zvykla a další změnu (stěhování do nového domova) zvládne taky, jen to musí být ten správný nový domov. Mimi je hodná, klidná a spořádaná. Nic neničí, nedrápe, necupuj – chová se opravdu naprosto vzorně. Ráda „pomáhá“ – tzn. při jakékoliv činnosti se svému člověku motá kolem rukou i nohou:-) A ještě raději se mazlí, ideálně pořád:-) Ale není vlezlá, dokáže na svého člověka počkat… Pak si to ale pořádně užije:-) – přitulí se, obejme člověka tlapkou a vrní a vrní… S tím je potřeba počítat – Mimi se prostě upíná na svého člověka, ostatní členy domácnosti bude spíš ignorovat. Hodí se tedy k člověku, který na ni bude mít dostatek času a zpočátku i trpělivosti. Ideální společnice do klidnější domácnosti, ovšem pouze jako jedináček bez dalších zvířat – je žárlivá, svého člověka chce jen pro sebe.
Mimi na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

9. 7. 2015
Mimi je perská kočička, která od kotěcího věku žila se svou rodinou jako jedináček. Rozmazlovaná, hýčkaná, zcela závislá na své paničce. Situace v rodině se ale změnila a Mimi dál v původní rodině žít nemůže. Po řadě neúspěšných pokusů o umístění přímo z rodiny se majitelé obrátili na nás, abychom se o ni postarali a našli jí nový domov. Zatím toho o Mimi moc říci nemůžeme – od příjezdu k nám je Mimi schovaná a určitě ještě dlouho bude. Takže uvádíme jen informace získané od původních majitelů – Mimi je velmi citlivé stvoření s tendencí upínat se na jednu osobu. Ostatní členy rodiny buď akceptuje, ale nevyhledává, nebo přímo odmítá. Návštěvy ji buď nezajímají, nebo se k nim chová nepřátelsky. Jiné kočičky nesnese – když původní majitelé bydleli v domku s předzahrádkou a Mimi chodila ven, všechny případné vetřelce s křikem vyhnala. K lidem, na které je zvyklá, je dle vyprávění majitelů velmi milá. Lepí se k noze, všude chodila se svou paničkou, když už nemohla „pomáhat“, tak aspoň pozorovala. Velmi mazlivá, velmi dětinská, ale také náladová. Umí krásně vítat a dát najevo svou přízeň a lásku, ale umí také trucovat, vzdorovat, vztekat se i smutnit. Ve svých devíti letech není Mimi kastrovaná, původní majitelé ji nenechali kastrovat, neboť se obávali o její zdraví – jejich předchozí kočička na následky zřejmě nepovedené kastrace zemřela. Koťata ale Mimi nikdy neměla. Očkovaná je pravidelně, nemocná nikdy nebyla. Se svou rodinou žila jak v domku se zahrádkou, tak v městském bytě s balkónem, jezdívala s nimi i na víkendy na chatu – autem cestuje prý v klidu a za možnost proběhnout se venku v přírodě byla vždy moc ráda. Jinak je to klasický gaučový povaleč, na sportování ji moc neužije. Trochu mlsná, nebo spíše vybíravá a věrná pár svým oblíbeným značkám granulí i kapsiček. Pamlsky může skoro jakékoliv. Kožíšek nechávali majitelé vždy jednou ročně u lazebníka sestříhat – zvládá prý holicí strojek v klidu, bez sedace – lehne si na bok a nechá se v klidu ostříhat. Teď je Mimi u nás a zatím to žádná veselice není – Mimi je smutná, vyplašená, zmatená, schovává se. Kočičí toaletu našla, pár granulí přes noc zmizelo… Když je venku klid, vídáme mimi sedávat na okně a dívat se do zahrady. Před námi se ale schovává. Zatím ji necháme v klidu, přestěhování pro ní musí být velký šok. Až se trochu zklidní, bude následovat kastrace a pak budeme hledat nový domov.

14. 7. 2015
Mimi včera poprvé vylezla ze své boudičky v naší přítomnosti! Je hodně lekavá, rozhodí ji každý rychlejší pohyb nebo hlasitější zvuk, foťák také nemá ráda… Když přijdeme, je zalezlá ve své boudičce, ale stačí se ozvat, zaklepat na boudičku a mimi vyleze a jde se otírat o nohy, nechá se mazlit a drbat… Dokonce si už dneska vyskočila sama výš, vyvalila se, nastavovala bříško i bradičku a vrněla jak divá… Zatím se chová docela vzorně – neútočí, nenadává, nevzteká se, spolehlivě trefuje záchod… baští málo, ale určitě nehladoví. Tak snad máme nejhorší za sebou? Uvidíme.

25. 7. 2015
Mimi je po kastraci. Minulý týden začala mrouskat, pod okny se začali stahovat kocouři z celého širokého okolí… Čekali jsme jen na to, aby se Mimi dostala do stavu, kdy zvládne narkózu. Kastraci tedy podstoupila 22. 7. 2015, kromě velké cysty na vaječníku proběhla operace bez komplikací. Teď už jí hormony nebudou obtěžovat a doufáme, že se celkově zklidní – potřebuje to. Je to zatím uzlíček nervů. Dělá ale pokroky, beznadějný případ to není zcela určitě. Žádné projevy vzteku, nepřátelství či nečistotnosti se zatím nekonají, naopak Mimi je naprosto vzorná, hodná, čistotná, spořádaná… – ale taky velmi lekavá, nejistá, křehká a dost labilní. K nám se chová důvěřivě, mazlí se, nesmutní, nicméně před cizími lidmi se schovává. Stejně jako když slyší jinou kočku, to se začne celá klepat a pro jistotu ještě vrčí… Bude to ještě chvíli trvat. Taky by potřebovala přibrat, na tom také pracujeme.

7. 8. 2015
Mimi hledá nový domov. Přibrala, hormony už ji netrápí. Srst sice bude potřebovat údržbu, ale Mimi nemá s česáním problém.

15. 10. 2015
Mimi našla nový domov. Odvezli jsme ji do Brna, kde bude žít v bytě se svou paničkou jako rozmazlovaný kočičí jedináček. První chvíle po příjezdu do nového domova byly trochu zmatené, Mimi prosvištěla celý byt, aby našla nejlepší skrýš. Ale pak se nechala bez problémů vylákat a odpoledne už přišly zprávy o tom, že Mimi prohlíží byt a nechá se i pohladit… 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

11. 1. 2022 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Vážená paní Cetlová, čas ubíhá velmi rychle a já jsem si uvědomila, že jsem se neozvala snad i dva roky či déle, vážně nevím. Vaším útulkem za tu dobu prošlo jistě přinejmenším několik desítek kočiček a kocourků, a tak už si možná nevzpomenete na peršanku Mimi, která našla domov u mne v Brně. Přiložené fotky z prosince loňského roku Vám ji jistě připomenou. Jak vidíte, těší se stále dobrému zdraví, jen při poslední prohlídce v červnu pan doktor konstatoval drobný šelest na srdíčku, ale to je zkrátka to stáří. Vždyť jsem ji dostala jako osmiletou a je už u nás sedm let. Léto vždy trávíme v Podkrkonoší a na přelomu roku 2019/20 tam byla dokonce celé čtyři měsíce, protože jsem musela absolvovat operaci kyčle s následnou rehabilitací a pobytem v lázních. Ale protože to tam zná a i tam je milována, zvládla vše velmi dobře. Je to ten nejhodnější miláček a doufám, že s námi pobude ještě dlouho. Milá paní Cetlová, přeji Vám do nadcházejícího roku vše dobré, zejména zdraví. Vaše kočičky ať najdou štěstí a Váš útulek ať přežije tu těžkou dobu, v níž se teď ocitáme. Srdečně JN a Mimi

17. 2. 2019 jsme dostali další e-mail s fotografiemi z nového domova (viz fotoalbum).

13. 2. 2019 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Milá paní Cetlová, už velmi dlouho jsem se neozvala, tak alespoň s velkým zpožděním posíláme s Miminkou srdečné pozdravy Vám i všem kočičkám z Kocourkova. Mimince se – doufám – daří stále dobře, je zdravá a opravdu moc hodná, miláček, mazlíček. Léto prožila už potřetí v Podkrkonoší. Letos tak strašně nechtěla pryč, že ráno před odjezdem v nestřeženém okamžiku vylezla na nejhořejší půdu, zalezla pod trámy a já jsem musela odjet bez ní, protože na mě čekal taxík, a to bych se nedoplatila a zmeškala vlak. Tak jsem odjela do Brna jen s báglem na zádech a za dva dny se pro ni těch 200 km vracela znovu. Ale kdo by se na ni zlobil – ani mně se do Brna v těch vedrech nechtělo, avšak musela jsem. Jednou jsem udělala pokus vzít ji na zahrádku u domu. Je dobře oplocená a přehledná, tak jsem si říkala, že kdyby si zvykla, občas by se tam mohla proběhnout v mé přítomnosti na čerstvém povětří. Ale strašně se bála, klepala se a plížila při zemi do keřů. Plakala u toho jako malé dítě, až sousedé vykukovali z okna, co se to děje, zda nám někdo na zahrádku nepohodil mimino. Tak jsem už ten pokus neopakovala. Jí pořád v podstatě totéž, co mívala u Vás. Ale jednu novinku si přece velice oblíbila. Jmenuje se Miamor, je to vitadrink dobrý hlavně pro starší kočičky. Miminka doporučuje! Mějte se pěkně, ať se Vám vše daří ve Vaší bohulibé činnosti! JN a Mimi z Brna

19. 4. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, možná si říkáte, že se s Miminkou děje něco zlého, když jsem se tak dlouho neozvala, ale opak je pravdou. Je zdravá, čiperná, při chuti a vůči mně stále přítulnější. Můžete se na fotkách přesvědčit, jak se nechá chovat a nosit. Pomalu se blíží prázdniny a s nimi náš pobyt na „letním bytě“ – to si zase bude užívat většího prostoru. Mějte se moc hezky a Vaše kočičky také! S mnoha pozdravy JN a Mimi

27. 8. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Miminka posílá pár fotek z dovolené, kterou si báječně užila!

6. 7. 2017 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, posíláme Vám srdečný pozdrav do Kocourkova. Chystáme se opět odjet na letní byt do Podkrkonoší, kde se Miminka zase vyřádí v prostoru velkého domu, proleze pod všemi podlahami a z kouřové peršanky se dočasně promění v temně šedou. Byla jsem s ní minulý týden po roce na očkování, pan doktor ji chválil, že na svůj věk vypadá moc dobře. Posílám Vám pár fotek – jedna je s pejskem mého syna, který u nás bývá často na návštěvě. Miminka se s ním sice odmítá přátelit, ale už se ho naučila znechuceně tolerovat. Mějte se dobře! S přáním krásného léta JN a Mimi

22. 11. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, jsem moc ráda, že jste se ozvala a že jste na Miminku mezi těmi všemi kočičkami nezapomněla. Já jsem měla v úmyslu napsat Vám už v říjnu – u příležitosti 1. výročí adopce naší Mimi, ale jaksi jsem se k tomu nedostala… Mimince se daří dobře, je zdravá, veselá, má už krásnou srst a nebojí se cizích lidí, naopak každou návštěvu si po chvíli jde zvědavě prohlédnout a předvést se, jaká je fešanda. Posílám Vám pár posledních fotek – jak čeká v rozestlané posteli, až si půjdu lehnout, aby se mohla přitulit, pak ukázku, jak, když chce mít soukromí, zaleze si do svého pokojíčku pod postelí, a nakonec ukázku, jak velice ráda a pozorně sleduje televizi – v tomto případě soutěž Česká tajenka. Zdravíme Vás s Miminkou obě a přejeme Vám zdraví, pohodu a radost z Vaší záslužné práce. Ať všechny Vaše kočičky najdou ty správné páníčky! J. N. a Mimi

4. 3. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, asi před měsícem mi od Vás přišlo potvrzení o daru – to nebylo vůbec nutné, ale chápu, že asi máte nějaké předpisy. Udělala jsem pro Vás informačně pár fotek Mimi, momentálně si velmi oblíbila odpočívat na stole. V lednu jsme musely trochu zabojovat s blechami, které se v jejím kožiše velmi spokojeně zabydlovaly. Vrtalo mi hlavou, kde k nim přišla, když žije výhradně v bytě. Ukázalo se, že přenašečem byl můj syn, kterého si velmi oblíbil jakýsi potulný pouliční kocour. Ale během tří dnů bylo po všem a Miminka už je zase dokonalá. Mějte se dobře Vy i Vaše kočičky! Srdečně zdraví Net.

18. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Vážená paní Cetlová, srdečně Vás zdravím. Jistě občas vzpomínáte na Mimi a říkáte si, jak se jí asi daří. Tak tedy: Miminka se stala naším miláčkem, už dávno na mě nesyčí, neohání se po mně, naopak si žádá pohlazení, je ráda v naší těsné blízkosti – zkrátka, je zlatá. Nechává se v klidu denně česat a vydrží, i když to občas trochu zatahá, dokonce u toho slastně přede! Jako by věděla, že je to pro krásu a ona také o sebe neustále pečuje, vědoma si toho, jaká je nádherná kočička. Protože na ni pořád mluvím, naučila se odpovídat. Vydává ovšem úplně jiné zvuky než moje předchozí kočičky. Děláme si legraci a říkáme, že na nás mluví persky. Milujeme ji a ona nás. Posílám Vám pár čerstvých fotek, kde je hlavně s mým synem. Ten ji učí hrát si a ona ho za to oblažuje přítulností. Přeji Vám i Vašim kočičkám krásné, klidné Vánoce a do nového roku zdraví a úspěchy ve Vaší záslužné práci. Všichni Vaši svěřenci ať najdou stejně milující náruče, jaké našla Miminka! S pozdravem J. N.

19. 11. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Milá paní Cetlová, měla jsem teď opravdu hodně práce, tak odpovídám s omluvou za zpoždění. Možná moje poslední zpráva vyzněla jako stížnost na Mimi, ale tak to není. Mimi je nesmírně hodná, ničím neobtěžující kočička, čistotná, tichá. Je jenom úplně jiná než moje předchozí kočička, která byla už takový kočkočlověk. Měla bohatou škálu zvuků i řeč těla, všemu rozuměla a já jsem rozuměla její řeči. Byla prostě jiná povaha a hlavně – žila s námi od zhruba osmitýdenního koťátka sedmnáct let. Mimi je nedůtklivá k fyzickému kontaktu, a v tom je nevyzpytatelná. Hladím ji, rozvrní se, a náhle z ničeho nic se ožene packou nebo se jen znechuceně zvedne a odkráčí jako veliký důstojný balík vaty na nožičkách. V neděli jako obvykle přišel můj syn na oběd, po celou dobu ani nevylezla, nakonec obešla křeslo, kde seděl, nenechala se jím ani pohladit a zase zmizela. Dvě hodiny nato přišla na návštěvu kamarádka, kterou nikdy neviděla, Mimi asi po čtvrt hodině vkráčela za námi do kuchyně, očuchala ji, nechala se od ní drbat za ušima a pod krkem, pak si sedla na okenní parapet a celou dobu (asi dvě hodiny) tam seděla s námi. Pod postelí už tráví mnohem méně času, má po bytě několik oblíbených stanovišť (nejmilejší je na okně do zahrady), v noci usíná v posteli v nohou, ale z toho se přesune k mé hlavě, lehne si tak, aby se mě dotýkala, začne vrnět a vyvalovat se. To ji pak můžu trochu hladit, ale ne moc dlouho, protože jinak se sebere a jde si lehnout do křesla. Ráno ji najdu u své hlavy… Velice dobře žere, v podstatě pořád chodí ujídat z mističek. Základem jsou granule a z ostatního hlavně to, co jedla u Vás. S přirozenou stravou jsem moc neuspěla – žádné nadšení se nekonalo. Když jsem jí poprvé nabídla syrové hovězí, byla nadšená, zchlamstla to a žadonila o další. Druhý den totéž, ale potřetí už to nechala být. Krájela jsem játra na knedlíčky, přišla, obcházela a mohla se zbláznit, jak jí to vonělo do nosu. Ukrojila jsem jí maličko, olizovala krev, ale sousto si nevzala. Řídím se tedy tím, co zastávám i sama – organismus si řekne, co právě potřebuje. Denně ji pročešu (zatím ne na břiše, to ale ani není třeba), není nadšená, ale protestuje jen trochu a já to dělám jen krátce. Má moc hezkou srst a líná minimálně. Tak to je pro dnešek vše, mějte se hezky i se všemi Vašimi kočičkami a o Mimi nemějte strach! Srdečně Vás zdraví JN a Mimi.

4. 11. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Vážená paní Cetlová, Mimi se již zcela adaptovala, zvykla si naprosto, teď si zvykám já – na úplně jinou povahu, než měla moje předchozí milovaná kočička, která byla skutečný mazlíček a parťačka. Mimi je princezna, jíž jsem k dispozici, když ona potřebuje, a když se jí zachce, věnuje mi za to nepatrné množství sympatií… Inu, zvířátka mají,stejně jako my lidé, povahy různé. Spí se mnou v posteli, nechá se hladit, vrní, z toho ale už se jí to náhle přestane líbit, a buď znechuceně odejde, nebo zasyčí a sekne tlapkou. Hrát si nechce, ačkoli má hraček řadu, zato ji ale stále více láká zjistit, co je za dveřmi bytu. Jednou, když jsem vynášela smetí, se mi prosmýkla mezi nohama a nabrala směr rovnou ke sklepům. Tam se ale zalekla a nechala se snadno donést domů. Musela jsem ji ovšem držet za kůži na krku, vzít do náruče se nenechá nikdy. Většinu času tráví v zásuvce pod postelí – tam má svůj pelíšek, nebo na obou pozorovatelnách – okenních parapetech. To ji baví od časného rána. Když se večer dívám na televizi nebo čtu, zaujímá pozici na opěradle křesla, aby mi byla nablízku, ale moc si se mnou nezadala. Začala velice dobře jíst a přibrala – myslím, že to poznáte na fotografiích, byly pořizovány tuto neděli. Srdečně zdravím Vás i všechny Vaše kočičky! J. N.

19. 10. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Cetlová, návštěvu absolvovala Mimi podle očekávání pod postelí, ALE když návštěva odešla a zůstal tu jen můj syn, netrvalo to ani čtvrt hodinky a Mimi vylezla, strašlivě se s ním mazlila, olízala mu celou hlavu, takže to asi bude její miláček číslo 1, až trochu žárlím. Vše je v nejlepším pořádku, buďte klidná. Nechá si čistit oči, zítra ji zkusím vyčesat. Samozřejmě spí se mnou, v noci chodí papat, ale jí málo. Také asi není zvyklá sedat někomu na klíně, to nechce. Buďte úplně klidná, žádné nervy se nekonají! Posílám pár fotek ze soboty. Srdečně zdravím! N.

16. 10. 2015 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Milá paní Cetlová, noc jsme strávily tak, že Mimi spala až do rána u mé hlavy a předla jako kolovrátek. Pozobává z mističek, dvakrát použila toaletu – prostě chová se, jako by u mě byla odjakživa. Já jsem v devět musela odejít do práce a vrátím se kolem čtvrté odpoledne, tak uvidíme, co bude. V neděli odpoledne ji čeká další zkouška, protože přijde syn a bratr s rodinou na návštěvu, takže tři dospělí a dvě odrostlejší děti navíc. Budeme ale sedět v kuchyni. Jsem zvědavá, jak se bude Mimi chovat. Dám vědět. Mějte se dobře! JN

15. 10. 2015, ještě v den odjezdu do nového domova, jsme dostali první e-mail a fotografie z nového domova.
Zdravíme Vás s Mimi a posíláme první fotky. Škoda,že nemůžete vidět, jak za mnou všude chodí a hlasitě přede. Asi je skutečně spokojená, že má opravdový domov. N.