Jdi na obsah Jdi na menu
 


† Onyx (Krleš)

ONYX NAŠEL NOVÝ DOMOV 28. 10. 2014 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kocour
Věk: cca 5 let
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky: ideálně domek s bezpečným výběhem, jedináček i do menší kočičí společnosti, do rodiny s dětmi
Charakteristika: Onyx, kříženec siamské kočky, je původně zcela jistě domácí kocour. Vyhozený, ztracený, zatoulaný… původní majitel se nenašel. A tak se ocitl u nás – hodně vyhládlý, pár zubů mu chybí, ale jinak ve slušné kondici. Prošel karanténou a je fit, nezdá se, že by ho něco trápilo, pomineme-li ustavičnou chuť k jídlu:-) Je velmi mazlivý, v pravém slova smyslu hodný, nezáludný, klidný, spořádaný. Upovídaný, jak to u siamek bývá, zvědavý. Velmi učenlivý (naučil se otvírat dveře:-), ale respektuje pokyny. Temperamentní, v bytě by asi úplně šťastný nebyl, domek se zahrádkou a možností výběhu by uvítal víc. Je ale také hodně důvěřivý, nebojí se cizích lidí, odejde, popř. se nechá odnést každým – bude tedy potřeba ho hlídat, už kvůli atraktivnímu kožíšku. Nemusí být jedináček, ale do větší kočičí party se nehodí, lidi má určitě raději než kočky:-)
Onyx na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

28. 9. 2014
Onyx, asi pětiletý kříženec siamské kočky, se už pár týdnů potuloval v oblasti Mirošovic a Senohrab. Obcházel vesnice a loudil něco k snědku… Evidentně ztracený, zatoulaný nebo vyhozený, původně jistě domácí. Pátrání na místě sice proběhlo a dosud probíhá, ale žádný majitel se nikde nerýsuje. Bůh ví, kde se tam vzal. K nám ho předali jeho nálezci 26. 9. 2014. Je v celkem slušné kondici, chybí mu pár zubů a je hodně vyhládlý, ale jinak jsme zvyklí na horší „případy“ – kožíšek má čistý, občas mu trochu slzí pravé oko. Zatím vyčkává v karanténě. Hodný, čistotný, mazlivý, užívá si i karantény, zřejmě rád, že je konečně v klidu a s dostatkem krmení…

15. 10. 2014
Onyx zdárně prošel karanténou, majitel se nenašel, a tak Onyx hledá nový domov.

28. 10. 2014
Onyx našel nový domov. Vybral si ho v inzerátech pán z Berouna – a přijel, viděl a zvítězil:-) Onyx se do nového domova přesunul ještě téhož dne. Bude bydlet v domku se zahrádkou, na kterou bude moci až po nějaké době – přece jen si života venku užil dost, tak ať se řádně usadí… Bude z něj kočičí jedináček, což Onyx ocení.

14. 3. 2019
Krleš na konci minulého roku bohužel zemřel (mrtvička), ale jeho páníček nechtěl zůstat sám, a tak adoptoval našeho Lola (nyní Farinelliho).
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

25. 6. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá Laďko, po delší době vás zdravíme z Berouna. Jak lze vidět z přiložených fotek, horký den je velmi namáhavý, a tak si hrajeme na mrtvou kočičku. A na dalších fotkách lze vidět, že Krleš zastupuje roli hlídací sfingy. Máme se skvěle, z pana kocoura je i lovec, protože před několika dny se přišel pochlubit s myší, kterou živou hrdě vypustil v obýváku. A byla zábava… Přejeme vše dobré. Vaši kocouři berounští L. a Krleš.

19. 4. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dva kocouři zdraví ostatní čtyřnohé i dvounohé kočice! Milá Laďko, začalo jaro a my poznáváme svět okolo domu, seznamujeme se s tím, co je naše teritorium. Je to paráda a velké dobrodružství. Dokonce se stalo, že Krleš (pro Vás Onyx) se na zahradě válel až do setmění a nechtělo se mu domů. Tak jsem zavřel dveře a čekal jsem, co udělá. Patrně mu jeho předchůdkyně někam napsala, co dělat, když jsou zavřené dveře: zaškrábe na práh a začne hlasitě vřískat. Já otevřu a hned zazní pozdravné líbezně melodické čáááůůů mňaaaůůů. Pak kontrola misky a rychle na gauč, neb nastane čas večerního mazlení. Tak tady žijeme. Přeji vše dobré mnoho radosti. L. P. a zvíře

7. 3. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá Laďko, podařilo se udělat několik krásných fotek, které dokazují, že náš kocour je skutečný aristokrat a ví, co se sluší a patří. Moji matku odmítal pustit z gauče. A dnes prokázal mimořádné lovecké schopnosti. Přejeme krásné předjaří. L. P.

13. 11. 2014 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Milá Laďko, běží to jako voda… Připadá mi to, že ten kocour tady snad existuje desetiletí. Naprosto v pohodě opanoval celý dům, je mazlivý na kvadrát, už i zlobí a hraje si s myškama a různými kravinami s peřím (vždycky se u toho parádně rozzuří). Nejraději ovšem přede zcela připlácnutý na tělo a vyžaduje takto i usínat… samozřejmě společně v posteli, kterou neopustí celou noc. Je naprosto vstřícný k jiným lidem, z mého syna Kristiana si udělal mazlícího spojence. Taky jsem mu zkusil cvičně nasadit kočičí postroj a kupodivu vůbec neprotestoval. Takže to vypadá, že by se mohl naučit chodit v postroji. Uvidíme. Když doma trénuju zpěv, rád se přidá a úžasně melodicky mňouká:-) Chlapec se taky hezky přebarvil, má žíhanou srst výrazně tmavší než měl při příchodu. Nejeví absolutně žádné tendence opouštět příbytek. Když otevírám dveře, vždy poposedne kousek dále a jen kouká, nebo odejde na své oblíbené místo na okně. Kouzelný je ovšem jeho rituál, když přicházím domů. Slušně odpoví na pozdrav zvučným „mňau!“, prohne hřbet a vystrčí prdýlku a předními tlapkami si zaškrábe o koberec a pak s sebou praští nohama vzhůru a párkrát se překulí ze strany na stranu. Je prostě skvělý!!! Mějte se nádherně Vy i všichni obyvatelé a obyvatelky Vašeho království. Lukáš P.

30. 10. 2014 jsme dostali první e-mail a fotografie z nového domova.
Milá paní Laďko, je to naprosto ideální stav. Vznešený pán ze Siamu se rozvaluje prakticky všude, večer usíná se mnou v posteli, pak zmizí, když ho několikrát přilehnu ve spánku:-)) Docela mu chutná, zjistil jsem, že osobní příprava čistého masa není nijak pro mě komplikací a dokonce to vyjde levněji než kupovat super kvalitní mokré menu, u kterého stejně nevím, co v tom skutečně je. Granule jsem sehnal přímo pro něj. Pozoruhodné je to, že své osobní potřeby vykonává naprosto ukázněně a vždy si k tomu způsobně přičapne. Takže žádný binec okolo záchodu se zatím nekoná! Se zažíváním zatím nevykazuje žádné problémy. Také objevil velkou vázu plnou vody na okně v obýváku a pochopitelně to považuje za místo pro pitný režim adekvátní svému majestátu. Již se zhostil funkce „uvítací výbor“, takže když jsem se vrátil z pochůzky, seskočil z okna, předpisově se protáhnul a několikrát melodicky zamňoukal (mňoukáním se ozývá na zavolání). Vůbec nejeví tendence utíkat z domu. Otevřením dveří se nenechá vůbec vyrušovat. Posílám něco málo fotek z jeho nejoblíbenějšího stanoviště na okně v ložnici. Přeji vše dobré. L. P.
P. S. Jo, a s nový příbytkem dostal nové jméno… Aurelian Krleš von Siam (mňouká vždy na „Krleš“):-D