Jdi na obsah Jdi na menu
 


Epidemie panleukopenie v Kocourkově

Kocourkov si za posledních pár týdnů skutečně sáhl na dno. Slíbili jsme našim příznivcům, že jakmile se situace zlepší, podáme podrobný report o tom, jak celá záležitost dopadla. Přestože stále nemáme úplně vyhráno a čeká nás ještě spousta práce a úklidu, přece jen už největší zátěž (snad) opadla a věříme, že další nebezpečí v rozsahu, jaký máme za sebou, už nehrozí. Doufáme, že tato aktualizace bude poslední tečkou za tím, čím jsme si za poslední týdny prošli.

Jak to začalo
V neděli 17. 11. 2013 to budou tři týdny, co jsme zaznamenali první podezřelé příznaky (apatii, nechutenství a občasné zvracení) u kočičky Babky. Některé útulky už tou dobou hlásily zprávy o tom, že se mezi venkovními kočkami šíří velmi agresivní forma panleukopenie a s odchyty se dostala i do depozit, kde páchá nezměrné škody. Vzhledem k tomu, že Babka byla na pokoji s koťaty, která všechna již dávno prošla přijímací karanténou, a ani v přilehlých pokojích nebyl nikdo, u koho by ještě neuplynuly potřebné inkubační lhůty, nebezpečí zavlečení parvovirové infekce jsme vyloučili a závažnost jejího onemocnění bohužel podcenili. Babka se na veterinární pohotovost dostala až 28. 10. 2013, kdy už se její stav podstatně zhoršil. Na veterině se pak ukázalo, že se jedná o panleukopenii, která nyní ohrožuje životy kočičích svěřenců v útulcích. Babčin stav si vyžádal hospitalizaci, infúze, ale ani přes intenzivní léčbu se Babku zachránit nepodařilo. Babka nemoci podlehla v noci z úterý 29. 10. 2013 na středu 30. 10. 2013.

Šlo to rychle…
Mezitím ale věci dostaly rychlý spád. Na pokoji, kde pobývala i Babka, se ještě během pondělí 28. 10. 2013 začala projevovat zvýšená únava, apatie a horečka u Jitřenky a Oriona, ti putovali na první ošetření ještě téhož dne večer. V úterý se už tytéž příznaky objevily i Agátky, Pikoly a Ťapky (která „bydlela“ o patro výš), všichni okamžitě jeli na veterinu. A pak se přidávali další…. V úterý jeli na reaplikaci injekcí Jitřenka s Orionem a s nimi bohužel jel už i Asim. Ve středu marody opět čekala reaplikace, ale navíc se k nim přidal ještě Saxík. Ve čtvrtek přibyl Bubínek a v pátek Oliver a Linda. Naši veterináři zvolili takovou léčbu, aby naše kočičky nebyly vystaveny stresu spojenému s pobytem na klinice, léčba se tedy odehrávala ve známém prostředí našeho azylu a na veterinu jsme denně dojížděli. Koťátka na léčbu reagovala různě, průběh byl individuální. Nejhůř na tom byl Asim, který k nám dorazil ve velmi špatném stavu (silné začervení, zánět střev, nedostatečná výživa) a u kterého tedy byla naděje, že nemoc a náročnou léčbu přežije, minimální. Asim nás opustil pozdě večer v pátek 1. 11. 2013 Ostatní se ale pomalu zotavovali, přecházeli postupně z injekcí na domácí léčbu antibiotiky. V úterý 5. 11. 2013 se ale podstatně zhoršil zdravotní stav Olivera, ten nemoci podlehl ve čtvrtek 7. 11. 2013. Všechny ostatní – Agátku, Bubínka, Jitřenku, Lindu, Oriona, Pikolu, Saxíka a Ťapku se podařilo vyléčit. K dnešnímu dni už mají všichni marodi dobraná antibiotika, užívají probiotika a zotavují se – nabrali ztracenou váhu, dobili vyčerpanou energii. Během následujících tří týdnů by měli všichni podstoupit vakcinaci a budou postupně připraveni vyrazit do nových domovů.

Ostatní kočičky, které byly s postiženými v kontaktu, naštěstí neonemocněly. Kokoška s Přesličkou byly očkované, ostatní se podařilo díky mimořádně přísné hygieně před nákazou zatím uchránit. Doufejme, že pro většinu z nich už je nebezpečí zažehnáno. Řadu z nich už jsme nechali i naočkovat (Akima, Amálku, Čičmíka, Fifi, Harryho, Maňáska, Sisi, Trumpetu, Zaru a Zitu). Nadále však platí zpřísněný režim týkající se hygieny i přijímání návštěv. Stále máme řadu koťat i dospělých koček, které nemohou být očkovány, neboť to jejich zdravotní stav neumožňuje.

Omezený režim zatím trvá
Návštěvy jsou tedy stále omezené, nemůžeme riskovat, aby si návštěva od nás odnesla infekci a šířila ji dál, např. i mezi své vlastní kočky. Přestože neustále jen desinfikujeme a čistíme, vyloučit nebezpečí přenosu na 100 % nemůžeme. Potřebujeme omezit možnost přenosu nákazy z jednoho našeho pokoje do druhého nebo naopak zavlečení viru zpět k nám – virus je možné přenést i na botách, rukou, oblečení atd., právě tak se k nám tato nemoc osudnou sobotu 19. 10. 2013 dostala. Dodržujeme velmi přísně karanténu i hygienu, nicméně lidský faktor jsme podcenili a nyní přemýšlíme, jak s tím naložit do budoucna. Zřejmě nás čeká přísnější režim, co se návštěv týče, i když je to samozřejmě velmi nepříjemné pro všechny strany (tzn. pro návštěvy i pro nás) V zájmu zdraví našich kočiček to však bude nezbytné a budeme se snažit, aby nás nová opatření omezovala co nejméně.

A na závěr poděkování
Děkujeme všem, kteří naše kočičky podporovali a podporujete i v této těžké situaci. Velmi si vážíme každého příspěvku, ať už formou financí či hmotného daru. Jen díky vašim darům jsme byli schopni poskytnout kočičkám takovou péči, jaká se jim dostala, a jen díky tomu jsou ztráty na životech přiměřené. Ano, přišli jsme o tři krásná koťátka – Asima, Babku a Olivera. Ale z 11 postižených kočiček se jich podařilo uzdravit 8, což je výsledek, který jsme, popravdě, ani nečekali. 20 zbývajících svěřenců se dosud naštěstí nenakazilo. I tak jsme ale obezřetní.

Kromě našich dárců musíme poděkovat i našim veterinářům, konkrétně panu MVDr. Davidu Srbovi a MVDr. Samuelu Evinicovi z Veterinární kliniky a pohotovosti Praha 9. Na veterinární klinice jsme za poslední tři týdny byli s kočičkami téměř denně, někdy i dvákrát za den, obvykle s „nákladem“ 5–9 koček najednou. Léčba infekčních pacientů znamenala pro kliniku značnou zátěž, po naší návštěvě vždy muselo být vše (ordinace i čekárna) důkladně očištěno drahou desinfekcí, která tekla proudem. Aby to měli naši veterináři aspoň o něco jednodušší, objednávali nás až na večer, jako poslední pacienty, což ale znamenalo, že s námi strávili spoustu času „přesčas“. Tyto „maličkosti“ se na našem účtě z veteriny neobjevily. Děkujeme za nás i za našich osm přeživších koťátek. Bez pomoci našich veterinářů bychom to zřejmě dříve či později vzdali.

Jak už bylo řečeno, jsme stále obezřetní, protože několik skupin našich kočiček je stále ohroženo. Nicméně pokud se nevyskytne další „zádrhel“, pomalu se můžeme vrátit k normálu a znovu inzerovat a umisťovat. Profily kočiček budeme aktualizovat, nyní snad už opět pravidelně.

Laďka Cetlová, Soňa Veverková