JACK NAŠEL NOVÝ DOMOV 24. 11. 2014 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Narozen: cca červenec  2014
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky:  ideálně byt či domek s bezpečným výběhem, do rodiny s dětmi, kočičí společnost, ale může být i jako jedináček, snese i pejska
Charakteristika:  Cca půlroční kocourek byl v polovině října nalezen na jednom odpočívadle nedaleko Prahy. Nálezci se ho ujali poté, co si při zastávce na odpočívadle všimli, že z auta před nimi nedobrovolně „vystoupilo“ kotě. Možná jich bylo i víc, ale byla tma… Nálezci se rozhodli poskytnout Jackovi nový domov, a přestože se Jackovi v novém domově moc líbilo, domácí kocour ho nepřijal a po několika týdnech stresu, trucování a útěků z domova bylo rozhodnuto, že Jack bude potřebovat jiný domov. Ocitl se tedy u nás – všechny nutné inkubační doby má už za sebou, je již dávno odčervený, čistý a čistotný, v karanténě tedy strávil jen pár dnů po příjezdu a je připraven vyrazit rovnou do nového domova. Je to velmi hravý a temperamentní kocourek, ale také nebojácný raubíř a neúnavný mazel. Jack by potřeboval domov tam, kde bude moci popustit uzdu svému temperamentu, takže ideálně do rodiny s dětmi, do kočičí společnosti, určitě se snese i s pejskem – hlavně nesmí být nuda.
Jack na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

24. 11. 2014
Jack u nás dlouho nepobyl. V rodině, která se ho ujala, došlo o víkendu k velmi smutné události. Domácí kocourek, který puberťáka Jacka nepřijal a kvůli kterému Jack putoval k nám, si vyběhl na chvilku z domu, jak byl zvyklý… ale bohužel špatným směrem ve špatnou dobu, a tak ho srazilo auto. Rodina truchlí, ale přesto se rozhodla povolat Jacka zpět. Samozřejmě nebyl důvod nevyhovět – Jack si v rodině zvykl, teď už může zlobit maximálně své páníčky. Kéž by to bylo za méně smutných okolností… Ale Jackovi i jeho rodině přejeme, aby takových smutných událostí bylo co nejméně. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

18. 12. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, moc zdravíme pracovní i chovnou partu:-)! Poslali jsme dárek, tak pro vás aspoň malá domu. Jestli byl Jackoušek kus kocoura, tak teď už je to MAXIŠELMA banďuratá! Má 6 kg! A mě bolí záda, neboť chce stejně mazliti jako to koťátko! Což je ale samozřejmě fajn. To nabral takhle na zimu, dokonce (dle omaku) ho donedávna bolela také záda, jak to bylo rychlé. Jinak, tfuj, tfuj, tfuj, je OK, krásný, srst úžasná, lovec divoký (viz fota), jen nyní trochu frustrovaný z počasí, no aby se jeden zprasil v tom mokru kvůli mrňavé myši! Jinak chodí často a rád na táčky k sousedce (o pár domů), která má menšího psa, mladou a starou kočku, NO CHODÍ JASNĚ ZA MLADOU! Není žádný chudáček, ale nejdřív si – logicky – ochočil psa (očuchávají se a jsou OK), pak pozdravil starou, pak na ně „začal házet bobek“ a teď už jen za mladou, chodi spolu po okolí, ááách… (jen někdy trnu, když je to půl dne a nehlásí se). Tak jsme zas trochu informovali a ještě zasíláme tímto přáníčko vánoční i novoroční, příjemné a klidné Vánoce, ať se moc ve zdraví dvounohým i čtyřnohým živočichům moc daří, nikdo nic nemaří, raději ať všichní září v roce 2016!

8. 6. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, moc zdravím a konečně zas trošku píši (bylo dost starostí, manžel lékaři a operace…), Jackoušek je také po operaci – po úspěšné kastraci, protože byl z hledání koček na kost hubený a asi vzhledem k tomu, že momentálně tu není žádná (nekastrovaná) kočka v okolí, tak už touhou nežral, ani když se dostal domu, nevydržela jsem se na to koukat, i když jsem chtěla počkat do roka (jinak u pindika žádné „mokro“). Ale přibral jen málo, protože místo toulání se dal na lov všeho, co se hýbe:-), kromě myší, rejsků a bohužel i pár ptáčků i hady, ach jo. Ale jinak je jak panička, jak je nad 20 st., tak pyskuje (což on umí), že je mu vedro – viz fota, když bylo letos prvně 30 st. Jak je 23 a víc, tak už jen fňuká a čeká na večer, kdy se ochladí a maže na lovy beze zbraní:-D! Jinak je to mazlík, ale kastrace nekastrace, už je to mužský a umí dát najevo, když mu dělám něco nelibého (jako prohlížet kůži na ocasu, to snad mají všechny kočky ty ocásky svaté), nicméně mu stále ukazuju, že jsem doma ta největší kočka (přes můj věk:-)), síly jsou vyrovnány – řekla bych, tak se jen modlím, aby se nic nestalo… Doufám, že se vám a vašim svěřencům daří dobře, s lovcem Jackouškem zdravíme do kočičího domova, H. M.

29. 3. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, píšeme další hlášeníčko a pozdraveníčko. Jack se má skvěle, vše si užívá, byl úraz na levé zadní – za něco utržený drápek i nateklý prst, tak párkrát ATB, nyní OK, u pindíka žádné kapky, tak radši neřešíme, se žrádlem rozmazlený (jak hladový chlap, když nemá to nej, tak dělá lotroviny, které už nedělá, něco shodit, projít se po stole s výrazem – VIDÍŠ, JAK TRPÍM, AŽ JSEM Z TOHO VEDLE), a vůbec…:-), ale mazlivý a krásný a ukecaný, až běda… Posílám fota, jak je zde vidět, chodí ven, nebylo možné uhlídat vnoučata se zavíráním dveří (máme jen přízemní domek), takže párkrát proklouzl a už bez toho nechce být, bojíme, ale je tak šťastný, máme hned vedle domu velkou louku s potůčkem, tak je co pozorovat… a lovit, tak se jen mohu modlit, aby nechodil do „civilizace“. Tak nám dělá velkou radost a potěšení. To je zatím vše, pozdravujeme celý kočičí domov a přeji všem hlavně zdraví. H. M.

12. 2. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, tak se zase jednou hlásíme, vše vcelku OK (tedy až na mě, trochu zase doktoři). Neboli normálka – Jack už dospělácký, provokačky dělá jen trochu – těch pár starých – v nestřežené chvíli miluje shodit propisku a hlavně oční kapky (ještě že už se nedělá nic ve skle), ale ví, že dostane vynadáno, no holt ale nedbá:-). Mazlivka mu zůstala a myslím, že je tak nastavený, takže naštěstí určitě zůstane, přede jako traktor, je to super. Jen je hrozně zmlsaný, až běda, už neví, co by. Taky je to pěkný kecálista a komentuje absolutně vše – je to psina, tedy pardon – kočičina, klidně nás zpyskuje, a když je mu fajn a leží, tak taky tak mňoukomňourá slastně – abychom to věděli. Jen nevím, zda mám zajít za vetem, nebo je to jen puberta – mívá u penisu docela často kapku moče (ale jinek žádný problém). Koukala jsem, že jste stále poctivě zásobeni, moc zdravíme a přejem moc spokojenosti i všem kočičkám. S pozdravem H. M.

11. 1. 2015 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý kočičí večer, paní Laďko, moc zdravím i ty 4nohé chlupáče a chlupačky, děkuji za poslední mail a posílám pár fot, pár z toho pár dní starých, pár jich je z foťáku, tak trochu lepší, už je to chlap nohatý, rukatý, divoký i mazlivý – více méně ve stejných kolejích, jen někdy má dny ala rapl, že ho i seřvu, a pak dny v mezích a pak dny klidnější – a to už na něj jukám, zda mu něco není, že je ten chlapec nějaký „hodný“, zatím vše OK – a vím, že on to zas v těch divokých dnech dožene, ale je to proště fešák, frajer, puma i miláčkovec obecný – prostě jak má být, i když někdy čtu ty vaše upoutávky ve smyslu – je to hodná mazlivá kočička – drápek nevytáhne – tak se s Jackem tomu chechtáme, protože Jackouše když to bere, vytáhl by drápy i z oka, a ještě je kousací, muž se s ním občas chvíli popasuje – nosí silné tepláky a svetr – tak je do čeho kousnout, on už by holt potřeboval se servat s jiným kocourem, úplně to s ním šije, ale myslím, že by ještě dostal po papuli, že spíš machruje… Snad je trochu menší fofr a jen ten „normální“ – po Vánocích, a máte další úspěchy s umístěním čičin, vždy mě to dojme, ještě že nejsem nudící typ, protože když juknu spíš výjimečně na váš web, tak bych si je chtěla vzít všechny… a všechny jsou krásné… Mějte se fajn a hodně sil, chuti a skvělých zájemců o čičky přeje služebnictvo jeho lordstva Jackouše Velikého.

20. 12. 2014 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, paní Laďko, opět s Jackem zdravíme, pár fot (balónek již zabaven, byl jen na chvilku, mohl by být nebezpečný), Jack je už „nohatý a rukatý i ušatý“, i má dlouhý ocásek, je trochu náladový – prostě postupující puberta, jinak jasně miláček (občas provokačky, ale to by nebyl on:-)! Přání k Vánocům snad dorazilo, ale i tak přeji ještě jednou samej klídek, dobrej vtípek a ať k vám chodí jen správnej týpek! Helča a Jackouš

7. 12. 2014 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, paní Laďko, děkuji za poslední mail a rady, člověk se učí pořád (např. očkování proti vzteklině), mám to uloženo, až očkování bude aktuální, tak juknu na ty značky látek… Jackoušek je OK, antibiotika dobrána, už s ním opravdu cloumá puberta (důkazem jsou i ty jeho již! nepřehlédnutelné kuličky:-)), začíná mít už i víc i takový kocouří výraz než kotěcí, taky je to období boje o autoritu – tedy mojí – aby byla ta běžná spolupráce možná (uši, česání, juknutí na zadeček, kožíšek), vše je na hraní a ty ruce paničky se táák dobře škrábou… někdy vyvádí, že by zbořil dům, jak je ticho, tak běžím z kuchyně, co ten fiškuntál kde co objevil, aby třeba nekousal kabel atd… Jinak je to stále miláček, my si to užíváme hlavně ve fázi usínání a probouzení, to je tak sladký a samozřejmě, že to ví, i dává najevo, že nic tak sladkého na světě není… Tak se bojím, že dospěje brzy, ale co už s tím člověk nadělá… Pár fotiček opět posílám, video nevím, zda spustíte, do Vánoc se ještě ozvu, zdravíme i s Jackouškem! H. M.

30. 11. 2014 jsme e-mailem dostali první zprávy ze (staro)nového domova.
Dobrý večer, zdravím a posílám pár fotek (zas nic moc – z mobilu, a on nepostojí a nepostojí:-)) Děkuji za rady a informace, Jackovi se daří výborně, baští s chutí, vidět to na něm ovšem co do baculatosti není, zato ho asi někdo tahá za hlavu a ocásek, protože už je jak jezevčík – tělíčko dlouhé ja Špagetka! Prášky dobíráme, sice mě začal šulit, dokaže dělat, že vše OK, nerozčiluje se, nic, a za chvílí tu půlku v klidu vystrčí, ale já už si ho hlídám a on je chytrý, takže začal rezignovat, když má tak paličatou paničku a musí být po jejím… I když začíná asi pubertačit, a když ho to „bere“, tak je jak z divokých vajec (což asi je), tak se snažím o nějakou autoritu:-). Jinak máte pravdu, byl jak někde jen na delším výletě, on sem prostě patří, a jak píšete – dělá vše na stopro – když rajtuje, mazlí se i spí či jen polospí – neboli se kochá! S tím očkováním tedy asi není nutno spěchat, když nechodí mimo domov a nestýká se s jinými zvířaty, možná bych to tedy mohla nechat po Novém roce? Zase dám vědět, držím vám i čičkám v útulku palce a přeje všem hlavně ZDRAVÍ. S pozdravem HM