KAREL NAŠEL NOVÝ DOMOV 9. 8 2014 (podrobnosti níže). 

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Věk: cca 3–4 roky
Kastrovaný?: ano
Očkovaný?: ne
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky:
Karel na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

30. 7. 2014
Karla máme v péči od 28. 7. 2014. Dovezli nám ho nálezci, kterým se už nějakou dobu pohyboval po zahradě v městečku severně od Prahy. Žebral o něco k jídlu, cpal se do domu proháněl místní kočky a kocoury… Plašan to není, k lidem je vlídný a jejich společnost vyhledává. Bezdomovcem tedy rozhodně není dobrovolně, možná kdysi i někomu patřil… Nálezci jsou připraveni se ho ujmout poté, co podstoupí nějaké to základní ošetření a kastraci. Tu už Karel absolvoval, stejně jako ošetření zubů, čištění uší a „oddredování“ zacuchané srsti. Teď se zotavuje, jakmile bude fit, odejde k nálezcům, kde už to zná:-)

9. 8. 2014
Pro Karla si přijeli jeho nálezci, kteří mu léčebný pobyt u nás v Kocourkově sjednali. Karel odchází vykastrovaný, odčervený, s ošetřenými zuby, čistými oušky a načesaným kožíškem. Vrátil se tam, kde to zná a kde bude mít už trvalý domov. Kromě páníčků ho doma čeká i náš bývalý svěřenec Ječmínek. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

9. 6. 2022 jsme na WhatsApp našli další fotografie z nového domova s komentářem, který lze nalézt na Ječmínkově profilu.

30. 5. 2020 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

27. 11. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Ječmínkově profilu.

18. 7. 2018 jsme dostali další mms z nového domova (viz fotoalbum).

26. 2. 2018 jsme dostali další mms z nového domova s tímto textem:
Kájínek se přišel nadlábnout a ohřát. Chodí na stravu pravidelně, občas se tu i prochrupne, nějaká ta očista, pravidelné „léčení“, to řešíme my, ale víc času tráví u sousedů, tam je za největšího mazánka a má podstrojováno neskutečně.

25. 8. 2017 jsme dostali další mms z nového domova s tímto textem:
Kája se v rukou sousedovic chlapečka proměnil z pouličního vandráka v domácího mazlíčka:) Kdybyste viděla, co všechno si nechá líbit, nevěřila byste vlastním očím. Ale jen od něj. Jinak je netykavej a k nám chodí už jen na jídlo… ale má se k světu, je nádhernej:)

15. 1. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova. Text e-mailu je k dispozici na Ječmínkově profilu, fotografie jsou součástí Karlova fotoalba.

2. 4. 2015 jsme dostali e-mail s obrázky z nového domova (viz Karlovo fotoalbum).

29. 3. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den Laďko, co nového u nás – dalo by se říct, že je to denně spousta věcí, ale v podstatě jsou to různorodé modifikace všelijak se opakujících situací:-), někdy tedy přijde „moment překvapení“, a to se pak nestačíme divit:-), pokusím se stručně shrnout: Soužití Chiquitky, pana Heboučkého a Káji pokračuje v podstatě idylicky, až na občasné excesy, většinou vyvolané Kájou, má asi někdy pocit, že mu to tady patří, a že si musí ohlídat své teritorium před ostatními „vetřelci“, a nějak zapomíná, že sem před pár měsíci chodil pouze na návštěvu:-). Vždycky si vzpomenu na ten jeho kukuč a lísání a draní se na klín, když jsme ho ještě nepouštěli dovnitř, jak je ten nejhodnější a nejmilejší kocourek pod sluncem – haha, měl to vymyšlený, jak na nás, pacholek jeden:-). Největší slinu na prohánění má pochopitelně buď večer, když jsou ještě všichni venku, nebo někdy po ránu, než po jídle zaujme polohu ležmo na některém svém oblíbeném místečku a na několik hodin úplně odpadne:-). To jsou chvíle, kdy s ním můžu provádět cokoliv, nechá si líbit hodně a je tak trpělivý, takže toho využívám a češeme, čistíme ouška, vyndáváme klíšťata (všichni dostali o víkendu spot-on, ale Kája je jak magnet a i po spot-onu mu denně vyndám klíště (možná to bude tím, že má delší chlupy a hůř to ze sebe vytřepává), a provádíme všelijakou údržbu:-). Povětšinou končí honičky tak rychle, jak začaly, neb Kájinek je líný na dlouhé běhy, a jakmile se někdo zdá být rychlejší než on, tak to po pár metrech vzdává. Někdy se ale odradit nenechá, a to je pak občas slyšet i jekot, když je mám na „dosah“, tak zasáhnu, jindy si to holt musejí „vyříkat“ po svém. Tuhle ráno Kája přišel s chuchvalcem bílých chlupů v tlamě, ale pan Heboučký to nebyl, ten byl ještě doma, takže se musel servat ještě s nějakou jinou čičinou, už se to před časem jednou stalo, ale netuším, kdo to byl, ani jsem neslyšela, že by se venku někdo rval. Taky lovec je Kája teď největší, pan Heboučký mu sice zdárně sekunduje, ale úlovky, které Kája přinesl nedávno, jednoznačně vedou – před pár týdny přinesl malého zajíčka, ještě teplého, ale už mrtvého, a pár dnů nato takhle po ránu vidím přes sklo, že má Kája v hubě něco fakt velkého. Když mě viděl, chtěl dovnitř, tak jsem se mohla podívat zblízka, a byla to dospělá lasice hranostaj (pěkně velká), ještě bojovala, ale nakonec to prohrála, byla hodně zraněná, nemělo smysl už ji Kájovi brát. Trofej nechal přede dveřmi a triumfálně napochodoval dovnitř, velikosti se tedy rozhodně nebojí, evidentně si troufne i na takhle velká zvířata, no, pochvalu samozřejmě dostal, je prostě vidět, že je to kocour ulice, kterej se umí protloukat, ale na druhou stranu umí být i neodolatelný postelový mazlíček a vrnič:-). A to, že stále navštěvuje i jiná „pohostinství“, platí i nadále, k sousedce přes silnici chodí na baštu pravidelně a objevuje se i u sousedů nad námi (tam taky chodil už předtím), taky mu občas dají něco na zub, u nás má prostě ten „domov“, základnu, i když režim má prostě svůj, zřejmě ho nehodlá měnit a přizpůsobujeme se my:-) – obvykle je to tak, že se po nočních toulkách objeví ráno, když vstáváme, pustím ho dovnitř, všichni se napápnou a následuje siesta, každý na svém oblíbeném místečku. Tak povětšinou vydrží až do pozdního odpoledne (podvečera, když jsme v práci), po našem příjezdu opět papu a pouštíme je ven. Chiquita a pan Heboučký se na noc vrací a už je ven nepouštíme, Kája jak kdy, když přijde, tak se prochrupne a vždy během noci si přijde do naší ložnice „říct“, že by rád vyrazil “do ulic“. Já, totálně ochočená otvíračka, vstávám (v kteroukoliv noční hodinu v rozmezí 01.00–05.30 – to je různé, čím blíž budíku, tím je to krutější:-)), a jdu ho pustit ven, občas se stane, že si cestou ještě vzpomene, že by si na cestu dal ještě pár granulí, tak ještě čekám, až se milostpán nakrmí a pak ho vypouštím. Když ráno vstáváme, tak už obvykle čeká, aby mohl dovnitř. Když bývám přes den doma, tak mají větší možnost chodit ven i přes den, což občas využijí (hlavně pan Heboučký) a jindy po tom nijak extra netouží. Kájinek je tedy kocourek mnoha tváří, nedali bychom už bez něj ani ránu, jsme rádi, že si nás našel a že ho máme:-). Taky jsme s ním bez problémů zvládli očkování i přeočkování (byl strašně hodnej, v autě si teda malinko stěžoval, ale u vet vzorňouš, do přepravky vždy nastoupil bez problémů, jako kdyby to byla jeho oblíbená každodenní činnost:-)). Všichni jsou odčervení, nachystaní na jaro:-). Ječmínek je největší slaďoch a pořád heboučký jako blázen:-), je hodně v klidu, občas, ale opravdu velmi zřídka, je on tím provokatérem honiček nebo nějakých půtek s Kájou, ale kdyby to tak nebylo, tak bych si myslela, že je něco divně:-). Je to neskutečnej mazlič a umí být neuvěřitelně něžnej, za poslední měsíce mi každou noc spí v nohách postele na peřině, vždycky nějak přilísknutej ke mně, tenhle týden vystřídal Chiquitku u mě na polštáři, kde obvykle spává ona, ale vyměnila místečko za jiné a hned tam byl běloušek:-). A umí si to náležitě užít, on snad spal na polštářích odjakživa nebo co:-). A vrní tam a vrní jako motorek:-). K příteli na klín chodí také každý večer a nechá se hodně a dlouho drbat:-). Je to taky zdatný lovec a prozkoumávač okolí, někdy se zdekuje na hodiny a vůbec o něm nevím, ti sousedi nad námi nám před pár dny říkali, že už u nich taky byl, zapomněli zavřít dveře a Ječmí si klidně napochodoval až dovnitř – oni jsou kočkomilové a na Káju jsou taky hodní, o to se nebojím, spíš jen nechci, aby si na to Ječmí zvykal, poprosila jsem je, ať ho nekrmí a dovnitř ho pokud možno nepouštějí. Doufám, že má Ječmí aspoň trošku přirozené obezřetnosti a nechodí takhle ke každému. A jak o něm píšu, tak si zrovna venku ulovil myšku:-). A je pořád běloučkej jak padlý sníh a to přitom vymetá kdeco, i v tom největším marastu je pořád tak neskutečně bílej:-). Nožka zatím drží bezvadně, musím to zaklepat, po stromech se prohání a lítá jako blázen všude možně. Z Ječmínkova srdečně zdraví a poklidnou neděli přeje V., Ječmínek, Kája a Chiquitka:-).

24. 2. 2015 nám dorazila mms z nového domova (viz Karlovo fotoalbum).

9. 10. 2014 jsme dostali další mms z nového domova s tímto textem (Pan Heboučký = Ječmínek):
Ladko, hlasime se z Jecminkova, Kaja uz je kluk jako buk, hezky se nam spravil:-), je u nas uz fakt jako doma, denne, kazdou noc, casto i behem dne, i kdyz nejsme doma, tak se prochrupne, pak vyrazi na potulku a za tmy se vraci a spi u nas. Nase kocicky s nim ok, nekdy se prozenou, Chiquita na nej syci jen ze sportu, jinak by to nebyla ona:-). Pan Heboucky ma obdobi velkeho mazleni, denne spi v posteli, pritel ho ma denne na kline, je to sladoch. A vse ok. Moc zdravime a ja zas ozvu. V.

27. 9. 2014 jsme dostali mms z nového domova (viz Karlovo fotoalbum).

23. 9. 2014 jsme dostali mms z nového domova (viz Karlovo fotoalbum).

31. 8. 2014 jsme dostali mms s textem Karel zavítal domů.