Jdi na obsah Jdi na menu
 


Leontýnka

LEONTÝNKA NAŠLA NOVÝ DOMOV 5. 10. 2019 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví:
kočka
Věk: cca 7 let
Kastrovaná?: ano
Očkovaná?: ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ano, diabolka v plicích, hyperplazie dásní
Podmínky: ideálně byt, pouze jako jedináček, klidná domácnost
Charakteristika: Leontýnka se nám bohužel vrátila z nového domova, téměř po pěti letech. Postihlo ji to, co už jednou v životě zažila, když se k nám v roce 2014 po útulkové anabázi dostala. Její panička se o ni starat nemohla a kočička pak putovala po různých domácnostech a útulcích, aby nakonec skončila u nás. Celou dobu pobytu ji trápily rozličné problémy – a není divu, než se dostala k nám, dostala fyzicky i psychicky pořádně zabrat. Léčba byla dlouhá, ale Leontýnka všechno bez problému snášela a vzorně spolupracovala. A tak do nového domova odešla ve stabilizovaném zdravotním stavu. A bohužel se z něj po pěti letech vrátila – její panička se o ni už nemůže starat. Budiž řečeno, že Leontýnka se vrátila psychicky i fyzicky silnější. Měli jsme strach, co s ní ztráta domova udělá, ale ukázalo se, že – i když se jí jistě stýská – to nebude tak hrozné. Leontýnka je pohodová a kontaktní kočička, která si za svůj život prožila mnoho zlého, což se podepsalo na jejím zdraví, ale dnes nevypadá, že by ji něco trápilo. Posledních pět let prožila spokojeně se svou paničkou a velmi ráda by měla zase pocit, že někam patří. Chtěla by žít jako jedináček, ideálně v klidné domácnosti. Může mít výběh na zahradu, ale zvládne i byt. Umí být sama a zabavit se, ale svého člověka vždycky ráda přivítá. Pro Leontýnku chceme jen pětihvězdičkový domov.
Leontýnka na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

25. 3. 2014
Leontýnku jsme přijali spolu s kočičkou Valentýnkou 18. 3. 2014 s tím, že její stav není dobrý a potřebuje individuální péči. Fyzicky i psychicky dostala v posledních měsících hodně zabrat a je to na ní bohužel znát. K jejímu původu toho bohužel moc napsat nemůžeme. Víme jen to, že jsou jí asi 2 roky, že je kastrovaná, že žila spolu se svou kamarádkou Valentýnkou (též u nás v léčení) u starší paní v bytě. Poté, co jejich majitelka upadla do komatu a o kočičky se postarat dál nemohla, skončily v útulku. Pak si je tam někdo převzal a kvůli nedobrému zdravotnímu stavu zas odložil jinam, až doputovaly sem. Ale to je vcelku jedno, po jejich minulosti pátrat nebudeme a i pro obě kočičky asi bude lepší, když zapomenou. Zdravotní stav obou kočiček je bohužel špatný. Blechy, svrab, zanícené dásně, už ve dvou letech shnilé a zkažené zuby. Leontýnka pořád frká a z nosu jí tečou nudle smísené s krví. Zdredovatělá a zacuchaná srst potřebuje kompletně ostříhat. Leontýnka má kůži pokrytou boláky (alergie na blechy), zbytek srsti tvoří zcuchané štětiny a plstnaté smotky. Na to, že obě kočičky žily pouze v bytě a netoulaly se nikde po venku, je to opravdu „slušná práce“. Psychicky je na tom Leontýnka podobně – vyplašené nedůvěřivé zlomené stvoření, které postupně ztrácelo zbytky své kočičí důstojnosti. Zatím jsme absolvovali vstupní prohlídku, ošetření proti parazitům, podáváme antibiotika, kapeme do očí, mažeme rány. Krmíme, dopřáváme teplo a klid. Až se Leontýnka dá aspoň trochu do kupy, bude nutný zákrok v narkóze – kompletní sanace tlamičky a kompletní oholení srsti. Leontýnka tedy začne nový život jako sphynx:-)

3. 4. 2014
Leontýnka dnes byla na kontrole na veterině. Psychicky se už dala hodně do pořádku, i když pořád je to ještě vylekané klubíčko neštěstí. Trochu se nám ji podařilo vykrmit, chlamydiózu poléčit, pochopitelně veškeré parazity pobít, ty už ji netrápily. Veterinář ošetřil dásně, tři zoubky musely ven. Ale zánět v sobě měla pořád a dnes se při rtg ukázalo proč – v plicích má diabolku, vytvořil se tam rozsáhlý zánět, kvůli kterému pořád tak chrčí a frká ty šílené nudle. Leontýnka teď dostala velmi silná antibiotika, abychom se pokusili zánět v plicích nějak zabrzdit či uzavřít, diabolka vyndat nejde, ale snad se to nějak podaří stabilizovat, aby mohla aspoň trochu důstojně žít. Postižená tím bude ale vždycky. Leontýnka je také ostříhaná – opravdu „na sphynxe“, jinak to nešlo.

25. 4. 2014
Leontýnka je stále v léčení. A ještě asi dlouho bude, pokud ale vše půjde dobře, vyhráno totiž pořád ještě nemá. Oproti stavu, ve kterém přijela, je to ohromný rozdíl – nudle už frká jen občas, nedusí se, nedáví, nesmrká krev. Zánět v sobě ale pořád ještě má. Maličko se spravila, většina strupů a boláků po těle se hojí, srst začíná už konečně zarůstat, i když pomalu. Leontýnka k nám dorazila ve strašném stavu, tělíčko prostě nemá sílu se prát se vším najednou, musíme být trpěliví a doufat. Psychicky se srovnala už hodně – běhá nás vítat, méně se schovává, sedává na okně, se zájmem pozoruje dění kolem, moc ráda se mazlí, ráda se i nechá chovat. Je hodná, je trpělivá, vděčná – ale pořád strašně slabá:-( Krmíme, léčíme, mazlíme… a čekáme, jak se s tím vším vyrovná.

6. 5. 2014
Leontýnka děkuje za granule Royal Canin Kitten, které získala v akci Kočičí přání (proběhlo 1.–15. 5. 2014). I když už není kotě, moc jí chutnají a rozhodně jí v jejím stavu neuškodí. Věříme, že si je užije.

14. 6. 2014
Leontýnka na tom na první pohled není dobře, bohužel prognóza také není dobrá – diabolka v plicích je příčinou rozsáhlého zánětu, který se snažíme udržet aspoň v takovém rozsahu, aby se Leontýnka neudusila hleny. Její imunita se s tím sama nedokáže vypořádat. Leontýnka bere antibiotika a dostává přírodní prostředky na podporu imunity, nos jí několikrát denně proplachujeme koloidním stříbrem, aby se dýchací cesty uvolnily a sliznice se zklidnila… jen díky tomu se nedusí pořád, ale jen občas. Pokroky u plísní jsou taktéž minimální – mažeme pravidelně celé tělo, nějhorší je hřbet, hlava a krk, ložiska se zmenšují, některá ustupují,a le pořád je jich moc:-( Srst, resp. jakési chmýří, dorůstá pomalu a v hrozné kvalitě. Shnilé zuby jsme nechali vytrhat, ale dásně má Leontýnka pořád zduřené, oteklé a bolavé. Zvětšené uzliny… Imunita nula. Je to sice o málo lepší, než když k nám dorazila, ale žádné velké zázraky se zatím neudály:-( Ale nevzdáváme se a Leontýnka také ne – psychicky je na tom velmi dobře. Je vděčná i za malé pkroky, ulevilo se jí i tak. Lítá, blbne, skáče jako koza, pořád by se chtěla mazlit a chovat… Baští a pije přiměřeně, spolupracuje vzorně, ošetřování trpělivě snáší. Ale pokud se její imunita navzdory různým podpůrným prostředkům sama nenastartuje a nezačne bojovat se zánětem a plísněmi, dlouhodobě ji na lécích neudržíme:-( Pořád doufáme v lepší verzi.

21. 10. 2014
Leontýnka, ač handicapovaná, hledá nový domov. Tady už pro ni víc udělat nemůžeme. Léčení se protáhlo, Leontýnka bojovala, zvládala na výbornou všechny procedury, spolupracovala vzorně. A její stav se hodně zlepšil. Kožíšek už jí dorůstá, začínáme v ní neklamně rozeznávat i liščí geny:-) Leontýnka konečně přestala frkat ty šílené hleny. Zánět v těle pořád má – začátkem září byla na kompletních testech. Ta diabolka v krvi ji prostě zlobí a zlobit bude. Ale jinak jsou všechny hodnoty v normě. Zdá se, že Leontýnčin organismus se už „nakopl“ natolik, že je schopná jakousi rovnováhu zvládat i vlastními silami. Už přes měsíc neužívá žádné léky, vykapáváme jen nos rakytníkovým olejíčkem, to hodně zklidňuje sliznice a Leontýnc to dělá moc dobře. Nos je čistý, Leontýnka dýchá tiše, nedusí se, nedáví. A co víc – v testech začátkem září vyšla negativní nejen plíseň, což by se tedy po dvou komletních pětitýdenních kúrách Itrafungolu dalo čekat, ale negativní je i FeLV i FIV! Takže nebýt té diabolky, mohla být dnes dávno zdravá a možná už i v novém domově. Krom té diabolky trápí Leontýnku ještě dásně – trpí hyperplazií dásní, hodně zoubků už jí chybí, tady se předchozí strádání podepsalo hodně. Časem asi přijde o zoubky komplet, ale s tím se žít dá. Ona i ta diabolka by se čistě teoreticky dala vyoperovat. Už jsme možnosti prověřovali. Ale zákrok je to natolik komplikovaný a riskantní, že bude menší zlo to nechat zatím tak, jak to je. Leontýnka to nijak neřeší, zcela výjimečně se tak trochu hvízdavě zakucká – ale to přejde za chviličku, stává se to tak 1–2 x do měsíce. Leontýnka je živá, v žádné aktivitě jí to nebrání – běhá, blbne, skáče, šplhá, mazlí se – to tedy ze všeho nejraději.

29. 11. 2014
Leontýnka už má také domov! Dočkala se – a v jejím případě je asi nutno i připomenout, že je už to je samo o sobě zázrak – že se vůbec nového domova dožila. Přijela k nám jako naprostá troska – po fyzické i psychické stránce. Ale je to ohromná bojovnice. Trpělivě snášela veškerou léčbu, která byla dlouhá a ne zrovna příjemná… uzdravila se, zklidnila se, našla opět důvěru v lidi… a do nového domova odjížděla jako krásná a statná kočička, na nové podněty sice ještě trochu opatrná a ostražitá, ale jinak přátelská a supermazlivá. Jako „památku“ na prožité hrůzy si s sebou veze diabolku v plicích a hyperplazii dásní. Vše je ale pod kontrolou, už delší dobu neužívala nic jiného než jen přírodní prostředky na podporu imunity. Zánět v plicích (od diabolky) a v tlamičce zvládá už vlastními silami, může s tím žít. Když se před pár dny ohlásila na návštěvu paní z Prahy s maminkou, která čerstvě ovdověla, a poohlížely se po vhodné kočičí kamarádce a společnici, nabídli jsme Leontýnku jako jednu z možností. Adeptů bylo více, chtěli jsme je představit jednu po druhé – ale u Leontýnky jsme začali a rovnou i skončili. To byla prostě láska na první pohled. A už máme i první zprávy – Leontýnka po příjezdu do nového domova trochu zpanikařila, schovala se pod postel, což je ale přirozené, přece jen se ocitla najednou v naprosto cizím prostředí. Ale pak dorazila zpráva, že v noci už si hupla k paničce do postele:) Takže je to na dobré cestě, Leontýnka prostě bude potřebovat jen trochu víc času a trpělivosti. Za prima domov pro Leontýnku její nové rodině moc děkujeme.

4. 8. 2019
Leontýnka se nám téměř po pěti letech vrátila z nového domova:-( Bohužel, její panička je moc nemocná a o Leontýnku už se nebude moci dále postarat. Leontýnka nezvládla začlenění do kočičí smečky v rodině dcery své paničky, a tak jsme ji po vzájemné dohodě vzali zase k nám. A začneme zase znovu. Nejdřív budeme muset nechat Leontýnku vzpamatovat z toho všeho, co ji zase potkalo. Po skoro pěti letech spokojeného života s paničkou je opět bezdomovcem. A zlomená žalem po své paničce. Je ve stresu, ale jinak v pozoruhodně dobré kondici. Evidentně jí těch pár let s paničkou prospělo, stonala prý jen jednou, běžná viróza. Jinak ji netrápila ani ta proklatá diabolka, ani zuby, má velmi dobrou kondici a kožich jak polární liška. Až se uklidní, zajedeme určitě na veterinu na kompletní prohlídku, pro jistotu. A nafotíme nové fotky a budeme její profil aktualizovat. Zatím karanténa.

29. 9. 2019 
Leontýnka absolvovala 1. 9. 2019 prohlídku u našeho pana doktora. Při té příležitosti přišla o pár zoubků, ale jinak je v dobré kondici, krev v normě… No a když vše klapne, příští víkend bude odjíždět do nového domova:)

5. 10. 2019 
Leontýnka odjela do nového domova. Bude žít jako kočičí jedináček v klidné domácnosti v rodinném domku na okraji Kolína. To by jí mělo naprosto vyhovovat. Držme palce, ať se brzy zabydlí! Nové rodině za prima domov pro Leontýnku velmi děkujeme! 
 

Z NOVÉHO DOMOVA II (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

1. 11. 2019 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, vše se zdá v pořádku, Leontýnka se až moc rychle zabydlela. Jakmile zjistila, že se s námi může mazlit, tak toho neustále využívá a žádá si pozornost. Už máme svůj režim, vždy se přijde pomazlit ráno a večer – přes den chodí po domě, dívá se z okna a většinu dne prospí. Zatím v ničem není problém, akorát se ji snažíme naučit nechodit na kuchyňskou linku. Chápeme, že je zvědavá, ale už jednou se chystala skočit na zapnutý plynový sporák, takže se ji snažíme odhánět od linky a také nechceme, aby nám „chodila po jídle“. Ale to jsme ji jen odehnali s tichým „kšá“ a ona zřejmě pochopila, že tam nesmí. Ale když má možnost, tak zvědavě nakukuje, co v té kuchyni štrachá. Je hodně mazlivá a večer, když sedím v křesle, tak si nemůžu občas ani číst, jak se chce mazlit. Do postele nám chodí jen ráno, když jsme vzhůru, tak se přijde pomazlit. Teď jsem byla týden doma a měla jsem nějakou práci na počítači do školy, ale Leonka mi velmi pomáhala – lehala na počítač, chtěla se mazlit, apod.:) Občas se stane, že se něčeho lekne, když nám něco spadne, rychleji přejdeme po domě, na ulici něco bouchne… lekne se, uteče k sobě do pelíšku, ale po chvíli už zase vyleze a kouká, co se děje. Návštěvy zatím prosedí u sebe v koutě, ale jen co se za nimi zavřou dveře, tak už zase šmejdí a chce se mazlit. Původní pelech, kde strávila první týden už dávno opustila a usídlila v polici v rohu místnosti. Dostala tam deku a vypadá to, že tam je spokojená. Je tam krytá a má přehled. Občas má hravou náladu – cca 5 minut denně, kdy si tahá po době nějaké hračky – vlašský ořech, klubko vlny, bambulku a koulí je po podlaze. Máme na chodbě pytel ořechů a Leonka je velmi ráda hrabe a teď máme obývací pokoj plný ořechů, takže se často stane, že na nějaký šlápneme:D Zatím mě žádné další problémy a nedostatky nenapadají. Pořád jsme ještě v režimu, že se tak okoukáváme a Leonka zkouší co může a nemůže, ohlíží terén a je neuvěřitelně zvědavá. Docela nás překvapilo, že si tak rychle zvykla, občas je plachá, ale většinu dne se tváří, jako paní domu. Doufáme, že zůstane stále tak hodná, jako je teď. V příloze Vám posílám nějaké fotografie. S pozdravem JS

13. 10. 2019 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, tak během víkendu se z Leonky stal šílený mazel. V sobotu večer si sedla vedle mého křesla, tak jsem ji začala hladit a po chvíli už byla sama na mém klíně a asi půl hodiny se chtěla velmi intenzivně mazlit (asi to už potřebovala). Celý večer se nechala mazlit a při té příležitosti jsem ji vyčesala – šlo to dobře, nikde neměla žádné dredy nebo cuchance, a potom si večer chtěla i chvíli hrát, tak jsme se tahali o kousek provázku – budeme ji muset pořídit nějaké hračky:) Včera večer se usídlila na klíně přítelovi a usnula mu na klíně – ani nechtěla dolů, když jsme šli spát. Zatím nám do postele neleze, ale asi je to jen otázka času. Už pravidelně jí a pije a po domě chodí s větší jistotou. Posílám Vám nějaké fotky, ale nejsou ještě žádná extra kvalita – Leonka je aktivní večer, a to máme v obýváku šero, takže ji nechci nasvěcovat nebo fotit s bleskem. S pozdravem JS

10. 10. 2019 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den, tak Vám zase napíši menší román o tom, jak Leontýnka prospívá. V pondělí přes den stále nejedla, ale večer už jsme to „nevydrželi“ a Leontýnku vyndali z pelechu a trochu se s ní pomazlili. Překvapivě chvíli držela, potom seskočila na zem a předpokládali jsme, že se poběží schovat, ale jako dáma chodila po místnosti. Prošla si celý obývák a chvíli seděla před pelechem, potom si zalezla zpět. V úterý odpoledne nás mile překvapila, protože jsem se ní opět trochu pomazlila a potom si vzala trochu jídla a odvážila se už i na okno. Asi nejspokojenější je, když nejsme doma – překvapivě;) Ve středu večer jsem ji opět dala na klín, hladila ji a po chvíli začala vrnět a příst, vydržela to chvilku cca 5 minut, ale na to, že je u nás pár dní, to považuji za velký úspěch. Jinak už chodí po bytě a už si udělala pár pelíšků a míst kam si chodí lehnout. Je hodně zvědavá a kontaktní, ale pořád je trochu vystrašená. Když jde mimo obývák a náhodou se potkáme, tak ztuhne a nebo utíká zpět do obýváku – tam je ji asi nejlíp a má i ze stolu dobrý přístup na okno a na topení. Za pár dní Vám opět pošlu zprávu o dalších jejích krocích. Mějte se krásně. S pozdravem JS

6. 10. 2019 jsme dostali první e-mail z nového domova.
Dobrý večer, napíšu Vám trochu delší povídání o prvních dvou dnech, co tu u nás Leonka prožila. Snad Vás to trochu uklidní, ale samozřejmě vše je jen otázka času. Během soboty jsme Týnku nijak nerušili, dělali jsme, jakože tam není. Pár hodin zůstala pod kamny, ale je tam docela studeno, tak jsem se pod ní snažila nasunout deku – to nešlo, tak jsem pod ní zkusila dát kousek kartonu (říkala jsem si, alespoň něco, aby neseděla celou dobu na studeném). Ale asi se jí to moc nelíbilo a po chvíli sama vylezla a zašla do svojí krabice. Tam strávila celý zbytek dne a cca dvakrát nebo třikrát jsme k ní přišli, lehce pohladili a zase ji nechali být. K večeru jsme se dívali na televizi a Leonka sama vylezla, obešla kamna, očuchala stůl u TV a zase se vrátila do krabice. Šla jsem spát lehce nervózní, jestli se jí náhodou něco nestane, nebo jestli něco neshodí, aby si neublížila atd… Během noci byl klid, ráno jsem zjistila, že Leontýnka použila záchůdek (první malý úspěch) a všude jsem ji hledala a nakonec jsem ji našla ve výklenku v rohu, kam dáváme kompoty – tmavé těsné místo. Docela jsem čekala, že si tam vleze. Ráno když jsem dělala snídani, tak se jí asi moje přítomnost v kuchyni nezamlouvala, takže v nepozorované chvíli se přemístila opět do krabice v obýváku. Pak se během dne opět vrátila do kuchyně, ale když jsem vařila oběd, tak se vrátila zpátky do krabice v obýváku. Tam zůstala celý den a spala. Ani se ji nedivím, určitě je to pro ní velký šok a je vyčerpaná – já bych na jejím místě také spala. Krmení se zatím vůbec nedotkla – schválně ho večer zvážím, jestli něco do rána neubude. Zítra jdeme s přítelem do práce, takže bude mít čas a klid, aby pokračovala v průzkumu. Když je v krabici, tak občas zvědavě vykoukne ven a my ji třeba jednou za pár hodin jen lehce pohladíme, a dokonce už párkrát natáhla hlavu, když jsme ji hladili, jakože se jí to líbí a přitulí se k ruce. Na všech místech, kde jsem ji zatím viděla ležet, tak jsem dala deku, aby jí nebylo chladno. Až se tu Leontýnka trochu rozkouká a podaří se mi ji hezky vyfotit, tak Vám fotografie pošlu, další info o tom, jak se zabydluje bych Vám mohla poslat někdy během týdne podle toho, jaké bude Týnka dělat pokroky. Teď právě spí v krabici, ale občas vykoukne ven a vyměníme si dlouhé pohledy. S pozdravem JS  

 
Z NOVÉHO DOMOVA I (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

27. 12. 2017 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, Týnka i maminka se mají obě dobře (musím to „zaklepat”, protože mamce bude za měsíc 82). A byla to skutečně životní volba, protože Týna je tak správně mazlivá. Takže klasicky spolu bydlí v posteli, Týna ráno mamku chodí budit, že je třeba snídat (miluje konzervičky s kočičíma paštikama a to tedy velice) a tak. Jediná patálie je v tom, že Týna je naprosto fascinovaná všema možnejma kytkama v květináčích. Což obnáší, že nejdřív je začne okusovat, pak si o ně brousí drápky a pak si do nich lehá – naprosto bez ohledu na velikost květináče Veselý obličej. Poněkud tedy zdecimovala mámin květinový stolek. Ale myslím, že mamka kytky oželí, když má Týnu Veselý obličej. Kočenka je to bázlivá, ale za tu dobu se už nechá drbat i od ostatních obyvatel domu. Jen při příchodu nového člověka nejdřív zaleze pod postel (mamka tvrdí, že funguje líp než zvonek) a až po prozkoumání, že jde o „jejího” člověka, tak vyleze a kamarádí se. Na jaře měla Týna nějaké potíže s „rýmou”, tedy jsme jezdili asi 2 týdny denně za vetem na antibiotika, ale vyhrabala se z toho výborně. A to byly veškeré choroby, které jsme za celou tu dobu řešili. Ať se Vám daří V. C.

31. 8. 2015 jsme dostali e-mail a fotografie z nového domova.
Zdravím Vás, posílám nějaké fotečky Leontýnky. Jak je hezky, tráví svůj čas mezi okny – výhled má do zahrady, a tak si užívá ptactva, much a vůbec. Další varianta je na skříni, dokonce tam má dečku. Asi jí je tam chladněji (fyzikálně tomu nerozumím, ale jak je vedro, leží právě tam) a hlavně funguje jako tygr – má dokonalý přehled o dění pod sebou a přitom je v bezpečí (protože na ní nikdo bez stoličky nedosáhne:-) Hezké dny, C.

10. 8. 2015 jsme dostali od dcery nové Leontýnčiny paničky dárek – pelíšek, za který děkujeme. Rovněž víme, že Leontýnka se má dobře a v novém domově je spokojená, bohužel nové fotografie nejsou – nová panička neovládá focení a před rodinnými příslušníky, kteří focení zvládnou, se Leontýnka schovává. Na další fotografie si tedy ještě počkáme…

4. 5. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, musím se podělit o nové zážitky s Týnou. Stále více a více je u mamky doma. Už normálně trajdá po bytě, už se tak nebojí návštěv. Momentálně jsme se dohodli, že jde o tvz. 3D kočku – vysvětlím – absolutně miluje skákat po výškách. Vzhledem k tomu, že mamka má nábytek z 70. let. Tedy žádné obývací stěny, ale jednotlivé kusy, které nejsou do stropu. Míst k poskakování je spousty. Je úžasné ji pozorovat, jak si hraje, lítá, vyhazuje hračky. Taky s hračkou skáče na skříně, pak ji háže dolů a zase na ni útočí. Opravdu vypadá spokojeně. Mám z toho radost, protože i mamka se tím baví. Zdravotně myslím je Týna v pořádku. Hodně jí chutná a taky kožíšek má pěkný. Tedy zdravíme, C.

14. 4. 2015 jsme dostali e-mail z nového domova.
Zdravím Vás, fungují spolu přesně tak, jakou jsem měla představu, a myslím, že jsou obě spokojené. Leontýnka je pořád velice nedůvěřivá čičinka. Jakmile uslyší nějaký zvuk za dveřma, že někdo přichází, okamžitě zaleze do svého pelíšku v ložnici. Jinak ale už mají s mamkou vlastní rituály. Spolu ráno vstávají, každá má svoje místo na sledování televize. Mám dojem, že spolu komentují pořady. Leontýna má svoje místečka, většinou v okně (mamka má široká špaletová okna, kde je velký prostor mezi nima), kde se vyhřívá a pozoruje zahradu a ptáky. Většinu dne ale prospí. Trošku si mamka „stěžuje“, že úderem takové 10 večer, případně 4 ráno, postihne Leontýku amok. Začne lítat po bytě (mamka má 3+1 a tedy dostatek prostoru), skáče na okna, na skříně, honí hračky, vyhazuje papírky do vzduchu. Nejspíš si to hrozně užívá, skáče a dupe… mamka to pak prostě přes den dospí. Mamka žije v domě se svým bratrem a jeho ženou. Protože se častěji přes den objeví v bytě, tak se od nich Leonýnka nechá drbat a před nimi neutíká. Já chodím za mamkou tak 3 x v týdnu, tak smím Leontýnku hladit jen v jejím pelíšku. Ale užíváme si to, natahuje krček, drká hlavičkou. Baští dobře, taky jsem pořídila vitamínovou pastu (dávám ji svým kočkám) a ta jí chutná. Mamka dá kousek na prst a Leontýnka pastu slíže opravdu s nadšením. Jediné, co by Leontýnce mohlo případně vadit, je fakt, že většinou na ni mamka volá Alfíku a mluví o ní jako o kocourovi (mamka měla vždycky kočičí chlapy). Tedy pozdravujeme Vás i Vaši celou smečku. C.

8. 1. 2015 jsme e-mailem dostali zprávu a fotografie z nového domova.
Zdravím Vás a přeji všeho do nového roku 2015. Leontýnka se zabydlela, ale je to velice plachá bytůstka. Přes den je zalezlá v peřinách v posteli a spí. Už ale víme, kde přebývá, a tak ji chodíme podrbat (v jejím fanklubu je už 5 členů). Večer ožívá a běhá jak praštěná po celém bytě a pak se stulí k paničce a spí a vzájemně se hřejí. Baští čím dál více – asi jí chutná. Pitný režim dodržuje. Už jsme i drápky ostříhali. Řekla bych, že to funguje. Jen by se mohla i přes den se osmělit, ale možná to chce čas. A nebo, také po všech těch jejích zkušenostech, jí to takhle vyhovuje. Tak Vás zdravím a posílám nějaké fotky z Vánoc. C.
PS: Zajímavé je, že na konci roku si nesmírně užívala ohňostroje a petardy všeho druhu. Seděla na okně úplně jak přilepená.