LÍZA NAŠLA NOVÝ DOMOV 7. 1. 2018 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Věk: cca 6–7 let
Kastrovaná?: ano, 7. 10. 2017
Očkovaná?: zatím ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?: ne
Podmínky: pouze jako jedináček, klidná domácnost bez malých dětí a psů
Charakteristika: Líza, ačkoliv se nejedná o klasického kočičího bezdomovce, si dosud v životě užila svoje… K nám se dostala od zoufalých majitelů, kteří Lízu „adoptovali“, když zemřela její panička, problémová sousedka, která Lízu týrala. V nové domácnosti si ale Líza nezvykla a soužití bylo – mírně řečeno – problematické, což bylo do značné míry dáno i tím, že Líza nebyla kastrovaná a hormony pracovaly po svém… Přesto u druhé majitelky žila téměř 4 roky, než se soužití díky zhoršujícímu se zdravotnímu stavu majitelky a komplikovanému Lízinu chování stalo nemožné. Líza k nám dorazila jako problémová, nečistotná kočička, ale klid a hlavně kastrace dokáží zázraky…  Líza se po kastraci uklidnila, nečistotnost a agresivita zmizely, Líza je mazlivá, čistotná a hodná kočička, která má moc ráda lidi. I když je to stále trochu svéhlavé zvířátko, které se rozhodně nenechá chytit „na povel“, udělala velký pokrok. Když se jí chce, je to obrovský mazel, i když stále se ještě dokáže packou ohnat, pokud se něčeho lekne. Líza hledá klidnou domácnost bez dalších koček, malých děti a psů, potřebuje opravdu klid, aby se cítila v bezpečí. 
Líza na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

19. 9. 2017
Líza je kočička, která brzy přijde o domov. Zatím není v depozitu, ale slíbili jsme synovi majitelky, že ji cca do dvou týdnů převezmeme. Líza totiž není jednoduché zvíře a její majitelka ji už dále nezvládne. Rodina chce dát Líze šanci, ale zatím se jim nepodařilo sehnat nikoho, kdo by byl ochoten jí poskytnout nový domov. Není divu – Líza bude tvrdý oříšek, jen pro zkušeného a velmi trpělivého majitele, jak je ostatně vidět z e-mailu, který nám zaslal syn dosavadní majitelky. E-mail mnohé vysvětluje:
Pojmenována je nejspíš mojí mamkou. Do celé historie se mamka dostala asi před 5 lety, kdy zemřela její sousedka. O tom, že měla kočku, se vědělo jenom matně, nikdo ji nevídal, máma občas slyšela, jak na ni sousedka řve, sousedka byla mírně řečeno problémová. Po její smrti byt zdědily děti a měli jsme za to, že kočka je s nimi. Po asi půl roce šla máma odečítat do toho bytu vodu a něco se v něm mihlo. Děti totiž kočku neodvezly, nechali ji v tom bytě zavřenou a jednou za x dní jí přivezly vodu, žrádlo a kočkolit. Kočka skončila v tomhle stavu u mamky. První asi měsíc byla jenom pod vanou a nevycházela. Mamka ji nechávala žrádlo, a když byla pryč, kočka něco sežrala a zase zalezla. Po nějaké době se odhodlala ven, koukala z předsíně a při každém pohybu zpět. Asi po roce se to uklidnilo, nechá na sebe opatrně sáhnout, ale neděláme to. Dlouho mamku „lovila“, číhala někde, zasekla drápy a zdrhla. Dneska stále čas od času škrábne, kouše. Hladit se nechá, když mrouská. Obecně jí někdy „švihne“ a člověka poškrábe, se sestrou se k ní moc nepřibližujeme. Není mazlící, někdy za mamkou přijde a lehne si na ni, druhý den ji poškrábe. S odstupem času jsme zjistili že kočka byla nejspíš nějakým způsobem týraná, a proto je tímhle způsobem útočná. Rozhodně se nejedná o mazlíčka k dětem, pokud majitel nemá zkušenosti s převýchovou. Kočka trpí občas stresovými stavy, posledně si vykousala bez zjevného důvodu srst, ta jí už dorostla. Po posledním incidentu, který pro mamku skončil antibiotiky a bakteriální infekcí v ruce, musí jít kočka pryč. Mamce je 67, ke kočkám nemá ani vztah, ale chtěla pomoct, nicméně je to nad její síly. Navíc je diabetička, nyní už na inzulínu, a tyto infekce ji přímo ohrožují. Roky měla psa, kočka se objevila po jeho smrti. Kočka je nekastrovaná, venku nikdy nebyla. Vykastrování není finančně problém, pokud se o ni někdo bude ochotný postarat, jsem schopný i finančně jednorázově přispět.
Líza si v životě užila své, s několika podobně postiženými kočičkami jsme se v našem depozitu už setkali, a tak jí chceme dát šanci. Ideální by bylo, pokud by mohla z původního bydliště rovnou k novému majiteli, ale to je spíše zbožné přání – Líza není kočička do rodiny k dětem, ale ke zkušenému a trpělivému člověku. Pokud se nový domov nenajde, skončí Líza u nás a uvidíme, jestli půjde její zrazenou duši trochu napravit.

8. 10. 2017
Líza k nám dorazila v úterý 3. 10. 2017, dle očekávání se nový domov nenašel a Líza musela k nám. Cestu z Ostravy zvládla nad očekávání dobře. U nás byla po příjezdu hodně zmatená a vystrašená, takže zalezla do skrýše a později si našla bezpečné místečko na skříni, odkud vše vyděšeně pozorovala. To se dalo čekat. První dva dny nejedla, ani nepila. A zcela dle očekávání opravdu čůrala všude možně, jen ne do záchodku, a značkovala. A začala mrouskat jak o život. Ve čtvrtek 5. 10. 2017 se ale snesla dolů ze skříně a začala jevit zájem o kontakt. Pod vlivem hormonů byla vlídná a přátelská, ostatně takhle ji popisoval i syn poslední majitelky. Nechala se hladit, něco nám neustále povídala… každého pohybu se ale vylekala a utíkala se zase schovat. Ale zase znovu přišla. Vyděsí ji světlo, stín, rychlejší pohyb, zvuky, prostě všechno. Ale pomaličku se zabydluje, jídlo už mizí hezky, na stravu si nestěžuje:-) Občas už se trefila i do záchodku. Přicházela si pro pohlazení čím dál častěji. Nechala se vzít i do ruky. Občas byla vidět na okně. Takže jsme na nic nečekali a vyrazili na veterinu. Kastrace se odehrála včera, tzn. 7. 10. 2017. Bohužel se zpožděním tak 5–6 let… Na vaječnících měla velké množství cyst, z toho jedna podle pana doktora mimořádně obrovská. Děloha zvětšená, plná vody, naštěstí tedy jen vody, nikoliv hnisu. Vnitřnosti v takovém stavu samozřejmě rozbouřily hormony do takové míry, že značkovala, bývala podrážděná, ve stresu… Takže budeme čekat, až se Líze trochu uklidní hormony. Vše ostatní je vesměs v pořádku – zuby dobré, chtělo to jen očistit zubní kámen. Ouška čistá, kožíšek taky. Krev v pořádku. Takže teď máme doufejme to nejhorší za sebou. Necháváme Lízu v léčení, uvidíme, co udělá kastrace s její psychikou…

3. 11. 2017
Od kastrace uplynul téměř měsíc a z Lízy je milá a přátelská kočička, která velmi stojí o lidskou společnost, moc ráda se mazlí a je připravena ucházet se o nový domov. Hormony sedly – po kastraci ještě pár dnů trochu nečistotnosti bylo, ale to už je dávno minulost, nyní je Líza vzorně čistotná kočička. Spořádaná a hodná. Kdyby původní rodina nechala Lízu kastrovat před lety, mohla mít panička perfektní hodnou číču a hlavně Líza by měla domov a nemusela trčet v útulku… Rodina Lízu zpátky nechce, dosavadní majitelka je starší paní, která potřebuje mít čas hlavně na sebe, a tak hledáme pro Lízu nový domov.

30. 12. 2017
Líza děkuje za dárky, které dostala v rámci vánočního Kočičího přání (15. 12. 2017–6. 1. 2018).

7. 1. 2018
Líza našla nový domov. Je to trochu risk – nová panička, která si Lízu na inzertním serveru vyhlédla, totiž měla dříve projevy alergie při styku s kočkou. Panička se u nás byla podívat, ale návštěva samozřejmě nemůže být v tomto ohledu směrodatná… A tak jsme o zkusili. Líza u nás byla dostatečně „stabilizovaná“, takže jsme věřili, že i kdyby to nevyšlo, přežijí to všichni bez zásadní újmy na zdraví. A tak pevně doufáme, že to vyjde. Líza bydlí s paničkou v bytě v centru Prahy. Držíme palce oběma a děkujeme. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

18. 8. 2021 jsme na WhatsApp další foto z nového domova (viz fotoalbum).

13. 9. 2019 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, už si zase říkám několik měsíců, že se Vám musím ozvat. Doufám, že se Vám i kočičkám dobře daří, u nás je vše ok…:-) V podstatě mohu potvrdit to, co jsem už psala v předchozích mailech, jsem ráda, že jsem si Lízu vzala, už si to bez ní nedovedu představit. Fakt je, že jsme nijak zvláštní pokrok neudělaly, ale vzhledem k tomu, že ani jedna z nás nemá na tu druhou přemrštěné požadavky, tak se nám spolu žije dobře. Líza se těžko nějak výrazně změní, už se bude pořád lekat a bát, ale od mé poslední zprávy žádný útok neproběhl, takže asi ok. Je zdravá, což tedy zaklepávám, neb si dost dobře nedovedu představit jakoukoli manipulaci paničky s kočičkou:-) a následný transport k lékaři. Tak snad jednou ve spánku umře poklidně na stáří… Papá dobře, je čistotná, žádné velké excesy se nekonají. Jen pokud zapomenu zavřít dveře v koupelně, tak s velkou vášní počůrá koberec. Pořídila jsem si takový ten vysavač pro lenochy, co vysává sám a ten tedy ráda nemá. Ale samotnou jí s ním nenechávám a úklid místností plánuji tak, aby nebyla odříznutá od jídla/pití/kadibudky. Když byl novej, tak se na protest před něj vyčůrala, a když pracuje, tak ho pozoruje s bezpečné vzdálenosti a výšky. Teď užívá poslední dny, kdy bude moci do okna, za pár dní už asi ukončíme sezónu, abychom tam nezmrzly… LM

17. 9. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, už se na to chystám snad měsíc a vždycky si vzpomenu večer, když ulehnu do pelechu. Tedy, když ulehneme obě, proto si obvykle vzpomenu. Tak jste mě aspoň popíchla… Vše je ok, Líza je myslím úplně v pohodě, cítí se u mě, řekla bych tedy, úplně doma. Je spokojená, dobře jí, je ve všech ohledech ok. Je tedy docela tlustá, ale snad to moc nevadí. Žádné sportovní výkony po ní nepožaduji, ačkoli, samozřejmě, nic se nemá přehánět, já vím. Dávám jí kapsičku/plechovčičku ráno a večer a plus má granulky k dispozici stále. Teď má celé léto otevřené okno v kuchyni, nechala jsem jí tam vyrobit takovou síť, to uvidíte na fotce. Tak se tam dohaduje se sýkorkami a občas prská na parkující sousedy. V létě jsme měly malý incident, kdy pokousala mojí matku, kterážto se jí nějak motala do cesty a navíc jí řekla, že je obézní. Tedy, to samozřejmě žertuji, ale nicméně, moje matka je taková neposedná a pořád něco řeší a mluví a chodí a nemá takovou tu empatii, kterou ty kočky potřebují. Bohužel ale měla holá lýtka, tak to bylo nakonec docela vážné, doktoři nad ní lomili rukama, ale zahojila se a je bez následků. Od té doby u mě byla už několikrát a neopakovalo se to. Dokonce sama od sebe se ke mně nastěhovala, když jsem na konci srpna odletěla na týden do Francie a strávila s Lízou týden sama. Opět bez úhony. Tak asi i kočička vycítila, že to přehnala. Nicméně, v přítomnosti kohokoli dalšího kromě mě, je ostražitá. To už tak asi zůstane. Posílám pár fotek, vy z nich zcela jistě poznáte i to, co mně může zůstat skryto, takže budu ráda, když mi napíšete, jaký máte z Lízy dojem. Přeji pěkné odpoledne, LM

4. 4. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, konečně se dostávám k tomu, abych Vám o sobě (a tedy hlavně o Líze) dala trochu vědět. Jak víte, živí mě mimo jiné i účetnictví, takže v posledních týdnech jsem měla takovou top sezónu:-) Ne, že bych teď neměla co dělat, ale mám přeci jen víc času vyřídit různé resty. To, že jsem se nehlásila, bylo z Vašeho pohledu tedy asi spíš pozitivní, protože to znamenalo, že je vše ok. Takže ano, opravdu, vše je ok:-) Líza si krásně zvykla a já taky. Vlastně, jak už jsem psala i dříve, je to přesně to, co jsem hledala. Dala mi to, co jsem postrádala po smrti Rozinky, fenky australského teriéra, které bylo skoro 15, když umřela. A zároveň, na rozdíl od té psí potvůrky, není tak náročná na čas a nevadí jí, že nejsem doma. Asi je i myslím ráda:-) Zcela již ovládla prostor, má různé schovky a oblíbená místa, někdy docela řádí, probíhá místnosti, krouhá zatáčky. Když bouchnou na chodbě dveře, běží přes naše dveře „vrčet“ na narušitele, a když přijdu domů, vítá mě. Už absolvovala i spoustu různých návštěv, včetně přespání mého vnoučka (4) a neteře (9). Není sice z takovýchto invazí nadšená, ale normálně je zvládá. Občas si dokonce i hraje, honí po bytě míček a pod. Někdy se tulí, někdy je zalezlá a má svůj klid. A já taky. V tom jsme dost podobné:-) Je čistotná, jen už jsem vypozorovala, když nemá v kadibudce úplně čisto, nejde tam. Našla si jedno místečko v koupelně na dlaždičkách, takže je to docela řešitelné. A pro mě dost motivační:-) I ty všudypřítomné chlupy jsem nějak vychytala. Papá samozřejmě velice dobře, je to labužnice, v tom jsme si taky dost podobné:-). Kupuji jí toho Martyho na Rohlíku, nebo když někde narazím na podobně složené (jen maso) konzervy jinde, aby to měla pestřejší. A občas ty Gurmety, ty mám doma pro strýčka příhodu, když by došly ostatní zásoby. Myslím, že se trochu zakulatila, ale nevím, jestli ji mám začít nějak šidit. To by mi obzvlášť ode mne přišlo poněkud nefér:-)Komplikace tedy žádné, zdravotně taky v pohodě. Zaklepávám! Posílám pár fotek. Moc Vás zdravím a přeji vše dobré Vám i té Vaší „smečce“. LM

12. 2. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý den, Líza je v pohodě, celkem si opravdu nemůžu stěžovat (a ona myslím také ne), jsem ráda, že jsem tento „projekt“ zrealizovala. L. M.

16. 1. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobré (asi) ráno, jen v krátkosti chci podat hlášení, neb jsem v děsném fofru. S Lízou vše v pohodě, vývoj je perfektní, v téhle fázi jsem myslela, že budeme tak za měsíc. Už je tu jak doma, řádí po bytě, hezký jí… atd. Včera absolvovala zatím úplně první návštěvu a po počáteční půlhodince v kadibudce se rozjela, že jsem se nestačila divit. Holt chlap, no:-) Ráno měla trochu depku, když odjel, a plakala u dveří:-)… Jsem moc ráda, že jsem do toho šla, je to úplně v pohodě. Hezký den, LM

13. 1. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografie z nového domova.
Dobrý večer, tak Vám musím napsat, že máme další pokrok: Líza ráno, když jsem jí chystala jídlo, radostně poskakovala kolem mě a otírala se mi o nohy. A teď večer si tady docela hraje, skáče po křeslech a stolech atd. Docela zírám. Tak jen ať máte lepší náladu. Hezký večer, LM

12. 1. 2018 jsme dostali první e-mail a fotografii z nového domova.
Zatím posílám aspoň fotku z dnešního večera. Už se lehce kamarádíme… Přeji pohodový pátek, LM