Jdi na obsah Jdi na menu
 


Melinda

MELINDA NAŠLA NOVÝ DOMOV 21. 2. 2016 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Věk: cca 5 let
Kastrovaná?: ano, 10. 2. 2016
Očkovaná?: ne
Odčervená?: ano
Čipovaná?: ne
Handicapovaná?:
Podmínky:
Melinda na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

29. 1. 2016
Melinda je náš dnešní přírůstek. Stejně jako Nora je to kočička, které zemřela majitelka – množitelka bezpapírových britských koček. Údajně si tímto způsobem přivydělávala k důchodu… Zbylo po ní deset koček a několik psů – bernští salašničtí a čivavy…K nám se obě kočičky dostaly díky iniciativě dobrovolníků, kteří situaci v místě mapují a snaží se kočičky zachránit. Melinda i Nora s pár dní pobyly u dobrovolnice, dnes se přestěhovaly k nám. Jak se dalo čekat u kočiček z množírny, jejich zdravotní stav není nic moc. Kožich plný blech, zanícené oči, hnilobný zápach z tlamičky, špatná srst v důsledku špatné stravy a častých porodů. A hlavně stres, strach, dlouholetá psychická nepohoda… Zatím obě dostaly injekčně antibiotika, vitamíny a navíc pipetu Advocate. Teď čekáme, až se trochu uklidní.

11. 2. 2016
Melinda včera podstoupila kastraci a ošetření ústní dutiny. Kastrace přišla právě včas, zrovna se začínala mrouskat, a to je krátce po porodu… Kastraci komplikovaly cysty na vaječnících. Co se tlamičky týče, kromě odstranění nánosů zubního kamene bylo nutno vytrhnout i několik zubů. Určitě se jí teď hodně uleví a snad začne pořádně jíst. Časem to bude chtít ještě jednu narkózu, srst bude muset pryč – kožíšek je teď jeden vlký žmolek. Ale dáme Melindě čas, protože psychicky na tom není dobře, přestože nejlépe z celé čtveřice… Teď budeme podávat antibiotika na zánět dásní…

19. 2. 2016
Antibiotika už Melinda dobrala, v rámci možností vypadá celkem stabilizovaná… začala se už volněji pohybovat po pokojíčku a při té příležitosti jsme si všimli, že nějak divně našlapuje – vypadá to, že má v důsledku předchozího pobytu v těsném prostoru atrofované svalstvo na nohách, takže je nedokáže propnout a chodit vzpřímená:-( Její fyzická kondice je celkově bídná, ale baští hezky (jako jediná z celé čtveřice krom granulek slupne i maso), snad brzy trochu zesílí. Nožky mají šanci se spravit, snad to bude chtít jen čas, kvalitní stravu a psychickou pohodu. Jeví se jako velmi přátelská kočička, ale ostatních koček se bojí (je na pokoji s Idou a Norou), jde jim z cesty. Na lidi hledí naprosto fascinovaně a velmi přátelsky, ale raději zdálky – o fyzický kontakt zatím nestojí. Ve stresu ale už není, vypadá celkem spokojeně.

21. 2. 2016
Melinda našla nový domov… Je to trochu „pokus“, Melinda se u nás dosud extra neprojevovala, takže nedokážeme odhadnout, zda se snese s ostaními kočkami nebo bude muset žít jako jedináček… Nicméně její zdravotní stav se po kastraci a ošetření zubů zlepšil (pravda, dělá nám starosti její chůze, ale stále doufáme, že je to jen atrofované svalstvo…), psychicky už na tom je také o hodně lépe a hlavně – je o ni zájem. Noví majitelé od nás před časem adoptovali  Fanouška (Fešák K4) (který, stejně jako Melinda, také prošel množírnou) a Nugetku. Fanoušek bohužel v novém domově 13. 2. 2016 zemřel, pravděpodobně na FIP. Majitelé se o něj do poslední chvíle vzorně starali, a tak když se rozhodli, že Melinda by měla Fanouška nahradit, nebylo co řešit… Tedy, samozřejmě, uvidíme, jak si bude Melinda v novém domově zvykat. V novém domově už (kromě „naší“ Nugetky) bydlí několik kočiček, které jsou zvyklé na to, že občas nějaká další kočka přibyde:-), uvidíme, co taková společnost udělá s Melindou – snad jí další kočičky nebudou vadit. Pokud by Melinda v novém domově z jakéhokoliv důvodu strádala, jsme pochopitelně připraveni ji vzít ihned zpátky.
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

22. 7. 2019 jsme e-mailem dostali další foto z nového domova (viz fotoalbum).

16. 6. 2019 jsme dostali další mms z nového domova (viz fotoalbum).

11. 5. 2018 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý večer Laďko, tak jsme se konečně přestěhovali, žijeme mezi krabicemi a kočky jsou bezpochyby v ráji. Všechny chodí ven, vcelku se to obešlo bez karambolů, jen Nugetka se nám hned poprvé ztratila – asi se lekla a schovala se pod sousedův kontejner, ale za tmy přišla domů. Zatím to vypadá, že díky tomu, že chodí ven, přestala Nugetka terorizovat Tinku. Posílám dokumentaci k tomuto zázraku – doufám, že dlouho vydrží. Dokonce i Melička začala chodit ven. Spíš tedy na zápraží, nejdále se odvážila asi na 10 m od domu, a myslím, že to na ni byl výkon. Jinak se ale drží doma. Je to prostě kočka lidská, pořád by byla s námi. Posílám také její fotky. Bohužel David někam zabalil kartáče, takže už nám začíná plstnatět. Jsem stále vaším fandou a doufám, že se na holky přijedete někdy podívat. I když je mi jasné, že nevíte, kam skočit dřív:-)

11. 3. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý den Laďko, říkala jsem si, že už jsem se vám dlouho neozvala a musím vám napsat. Kočky máme stále ve stejném složení i se všemi nešvary. Tak Nugetka stále terorizuje Tinku. Nevím, jestli už jsem vám to psala, ale Nugetka si vyvinula zvyk neuvěřitelnou rychlostí zabrat místo, na kterém sedíme a které jsme na vteřinu opustili. Takže jakmile se jen zvednu ze židle, abych si něco podala, v té vteřině je Nugetka na mém místě. Prostě tam najednou zjeví. Tak se přesunu na jinou židli a to celé se opakuje. Platí to i pro sedačku. Ta rychlost a tichost je neuvěřitelná a s ohledem na to, jaké je těleso, tomu ani nechceme věřit. I šplhá na škrabadlo, bohužel ale z něho skáče z výšky, takže se bojíme, že si jednou zláme nožičky, protože je to fakt rána. No a jakmile jdeme někde kolem ní, když leží, okamžitě nastavuje břicho k drbání. Jo, a je to stará žárlivka. Meli je stále taková jemná něžná kočička. Je s námi ráda, když je vzhůru, tak za námi pořád chodí, ale nechce moc hladit, jen si vždycky kousek od nás sedne. Už jí dlouho slibuju, že jí ostříhám dredy – dreduje hrozně, ale je to vždycky stres a náročné. Ale zase nechci ji dávat narkózu proto, abychom ji ostříhali. Jinak Meli tady všichni respektují, nikdo si na ni nic nedovolí. Dokonce ani Bubo ne, který jinak nahání všechny kočky. Je mu to tu malé, ale za chvíli už se dočká a bude moct chodit ven. Jak to uděláme s dalšími kočkami, to ještě nevím. Ale nějak ono se to vyvrbí. S manželem stále sledujeme vaše příspěvky a fandíme vám. Ty kočičky jsou všechny krásné. David pořád říká, že si jednou koupí z nějaké skutečné stanice mainského mývalího kocoura. Prostě druhého Myšáka. K.

7. 8. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, Laďko, chtěla jsem se zeptat, ten účet co máte na stránkách je přímo pod Azyl Kocourkov, nebo je Duhy? Chtěli bychom vám poslat něco za Melindu, tak aby to k Vám doputovalo. Nebo jestli chcete nějaké krmivo přímo k vám? Melinda se má doufám dobře. Těžko u ní říct, je pro mě zatím nečitelná:-), ale chodí vítat jako jedna z prvních a u všeho musí být. Je to taková citlivá duše, řekla bych. A velká hračička. Jo, kulhá pořád, ale nic se na rtg nenašlo. Už má krásný kožíšek, sestřih pomohl a myslím, že je za to ráda. Nugetka se má výborně, nezhubla ani deko:-) A pracuje na velkém projektu „krabice“ od té doby, co ji máme. Po té krabici teda i jezdí po pokoji, ona je prostě neuvěřitelně vtipná:-) Posílám nějaké fotky, propašoval se tam teda i Bubo. Držíme Vám s Davidem palce, koukáme, že moc teda provoz neutlumujete. K.

22. 5. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý den, Laďko, jak jsem četla o Lucince, tak mi to nedalo a posílám naše dvě krásky. Nugeta je neuvěřitelná pohodářka a mazel. Meli je tedy stále hodně rezervovaná, ale už se nechá vzít do náruče a hladit. Hodně kopíruje chování ostatních koček a snaží se zapadnout. Lucinku si vzít nemůžeme, tady je to divočina, tak snad vás aspoň potěší fotka. Doufám že se vám daří dobře. K.

15. 4. 2016 jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, posílám Meli a její novou oblíbenou polohu. Musím přiznat, že ji stále moc neznáme. Moc se neprojevuje. Asi ještě úplně nevěří. Není první. Ale myslím, že je tu spokojená. Řekla bych, že hodně odkoukavá od ostatních, co dělají a co může. Přeju hodně pohody a sil! K.

1. 3. 2016 jsme dostali další krátký e-mail z nového domova s fotografií.
Laďko, posílám foto Mel, začíná být mazel:-)

29. 2. 2016 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, u nás s Mel celkem pokrok, tedy alespoň co se týká nás. Melinda se od nás nechává hladit a dost nahlas si u toho mňouká:-). Co se týká koček, tak to jde pomalu. Chodí kolem sebe tak na metr. Řekla bych, že naše kočky moc nevědí, co s ní a Bubíš se Mel vyloženě bojí. Ostatní, když se moc přiblíží, tak na ně Mel mňouká, nebo případně přinejhorším syčí. Holky to neřeší, odejdou. Z jejich strany jsem žádné útoky nezaznamenala, prostě vyklidí pole a jdou si po svém. Mel aspiruje na druhou Nugetu, teda co se toho do ní vejde, to je neuvěřitelné. Asi se dožírá za ta léta. Jinak kulhá na obě přední nohy, těžko říct proč. Nezdálo se Evinicovi, že by tam byly nějaké staré zlomeniny? No každopádně Mel je společenská, rybičky v akvárku ji fascinují a už jsem ji viděla si hrát s myšičkou. Takže tak. Doufám, že jsem Vás trochu potěšila. K.

25. 2. 2016 jsme dostali další krátký e-mail a fotografii z nového domova.
:-) Hrozně by se chtěla kamarádit (teda ne s námi)…

22. 2. 2016, ještě téhož dne, jsme dostali další e-mail a fotografii z nového domova.
Mel v chodbě. Už se potkala s Žofkou. Mel syčela, Žofka neřešila. Ale že si po 2 dnech obešla celý byt, tedy vlastně jsme ji otevřeli až dnes, to koukám. To teda Fanda, to bylo fakt těžký, což začínám pořádně chápat až teď. Ale my jsme tomu tenkrát taky nechali volný průběh a on si to udělal, jak potřeboval.

22. 2. 2016 jsme dostali první e-mail z nového domova.
Dobrý večer, Laďko, podávám raport, i když zatím není moc o čem. Melinda je zavřená v pokojíku, zalezlá v rohu a tam hybernuje.To je fajn roh, stýkají se tam 2 skříně a dělají hezký úkryt pro kočku. Rybičky jí ale hodně chutnají, ty vymetla, kuřátko zatím teda nic moc. Granulím, se mi zdá, moc nedává, ale včera zdlábla rybičky docela dost, tak možná jí to zatím stačí. Na záchodě byla. Když jsme doma, necháváme otevřeno, kočky tam sice běhají, ale protože je v rohu, kam na ní nemůžou (jako můžou, kdyby chtěli (to měkké i je tam záměrně kvůli Bubíšovi:-)) , ale nechtějí), tak se vlastně nic neděje. Oni jí nebudou řešit do té doby, dokud nevyleze. Co ostatní broučkové – líté saně:-)? K.