MAŇÁSEK NAŠEL NOVÝ DOMOV 14. 12. 2013 (podrobnosti viz níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kocour
Narozen: cca září 2013 
Kastrovaný?: ne
Očkovaný?: ano
Odčervený?: ano
Čipovaný?: ne
Handicapovaný?: ne
Podmínky: do bytu, do společnosti podobně temperamentní kočičky či kocourka, snese i pejska, vhodný k dětem
Charakteristika: Maňásek se k nám dostal jako cca šestitýdenní koťátko. Byl nalezen kousek od mirošovického nádraží, kde křičel ve křoví hlady a strach. Špinavý, upatlaný, oči i čumáček zalepené hleny… venku by nepřežil podzim, natož zimu. To všechno a silné začervení mu dalo zabrat, ale podařilo se a Maňásek je nyní vitální a temperamentní koťátko. Hravé, zvědavé, musí být všude tam, kde se něco děje. Hodí se do rodiny s dětmi, nejlépe k podobně temperamentní kočičce či kocourkovi, snese se i s pejskem.
Maňásek na Facebooku
 

CHRONOLOGICKY

7. 10. 2013
Maňásek, cca šestitýdenní koťátko, ječel hlady a strachy v křoví kousek od mirošovického nádraží. Špinavý, upatlaný, hladový, oči i čumáček zalepené hleny… venku by nepřežil podzim, natož zimu. Další z koťat, které nikomu nepatří, naštěstí umí pěkně pištět, a tak si ho všimla nálezkyně, která ho 7. 10. 2013 předala do naší péče. Maňásek zatím vypadá nevábně – je začervený, zablešený, oči i nos má zahleněné, trochu zvláštně došlapuje na zadní nožky… dopřejeme mu trochu klidu a brzy ho vezmeme na návštěvu k panu doktorovi. Kromě toho, že vypadá zatím hrozně, se ale má k světu – baští jak nezavřený. Zatím v karanténě.

19. 10. 2013
Oči se podařilo poléčit, ale v léčení a karanténě stále zůstává – trvají průjmy ze silného začervení a teď má Maňásek navíc trochu ucpaný nos.

30. 11. 2013
Temperamentní Maňásek zůstane na svůj věk asi malý a drobný. Ale dožene to právě temperamentem a vitalitou. Je velmi hravý, vynalézavý, zvědavý, nesmí chybět nikde, kde se něco děje. Zázrakem se mu vyhnula epidemi panleukopenie, i když byl na pokoji s Asimem, který této chorobě bohužel podlehl. Maňásek byl tou dobou ještě v karanténní kleci kvůli zánětům střev v důsledku těžkého začervení, a to mu asi zachránilo život, do klece se za ním virus nedostal. Je zdravý a teď už plně naočkovaný. Rád by vyrazil do nového domova, ideálně do skupiny stejně hravých a temperamentních kočiček. Může ale i k pejskům i dětem, Maňásek se nebojí ničeho a nikoho:-)

14. 12. 2013
Maňásek našel nový domov. Maňáska si na inzertním serveru vyhlédla slečna až z Mostu, přijela si pro něj s celou rodinou:-) Maňásek bude žít v bytě, kamarádem mu bude podobné trdlo:-), kocour Uriášek. Celá početná rodina je připravena umazlit Maňáska z podoby:-) První zprávy z nového domova jsou dobré, Maňásek se v novém domově za mocného vrnění rozkoukává. Za adopci Maňáska děkujeme.

14. 10. 2014
K Maňáskovi odjel bydlet i Saxík. 
 

Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

14. 5. 2021 jsme na Messengeru našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

31. 12. 2020 jsme na Messengeru našli další fotografii (viz fotoalbum) z nového domova a vzkaz, který lze najít na Saxíkově profilu.

7. 7. 2019 jsme přes Messenger dostali další fotografii z nového domova (viz fotoalbum).

26. 4. 2019 jsme na Facebooku našli další fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

2. 5. 2018 jsme dostali další zprávu z nového domova (text je k dispozici na Saxíkově profilu, fotografie jsou součástí Maňáskova fotoalba).

14. 1. 2018 jsme na Facebooku našli další zprávu z nového domova.
Dobrý den do Kocourkova, nemáte vůbec zač, jsem ráda, když můžu aspoň něčím přispět pro všechna ta mňoukající stvoření. Zavírám se s klukama doma a nechám se „léčit“ jejich energií – jsou hraví, mazliví… heboučký, prostě fakt léčí… Saxofon je ukecanej, až žasnu, jakou má „slovní“ zásobu. Jsou všichni neuvěřitelně mazaný… poznají, že otvírám ledničku, že když brousím nože, mohlo by něco dobrého klapnout… Maňásek je pořád takovej kotěcí, ale myslí si, že tu velí:-), napadá brášky a oni oba dva ti velcí troubové před ním utíkají. Takže ano, jsou v naprostém pořádku, lásky moje kočičí. Měla jste tam Pantoflíčka – je neskutečně podobný Saxíkovi. Ještě jsem Vám chtěla říct, že jsou úžasně chytří – všichni ví, jak se jmenují, Maňásek mi leží na hrudníku a Saxik přiběhne hned, jak ho zavolám… To stejné umí Maňas.

15. 5. 2016 jsme na Facebooku našli další zprávu z nového domova (text je k dispozici na Saxíkově profilu).

9. 12. 2015 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

26. 11. 2015 jsme na Facebooku našli fotografie z nového domova (viz fotoalbum).

7. 10. 2015 jsme na Facebooku našli další vzkaz a fotografie z nového domova (vzkaz je k dispozici v Saxíkově profilu, fotografie jsou součástí Maňáskova fotoalba).

16. 5. 2015 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova.
Moc přeju těm Vašim svěřencům, ať se dočkají takového mazlení jako ti moji Mostečáci. Moooooooc zdraví Uriášek, Maňásek a Saxík

18. 3. 2015 jsme na Facebooku našli fotografie a zprávu z nového domova.
Dobrý den do Kocourkova. Dnes se mi konečně povedlo vyfotit pár momentek se Saxíkem. Je to velkej krasavec, ale vůbec neumí být model. I při mazlení do mě pořád žďuchá, prošlapává nožičkama, je to takovej úžasnej černej ďáblík. S Uriáškem jsou kámoši a Maňásek by si chtěl moc hrát, ale Saxík zase naopak moc nechce, tak se tak pošťuchujou a každej má svoje místečko. A mazlení – berou jako konkurenci – žárlivci. Na společnou fotku nemám dost rukou, potřebovala bych, aby nás vyfotil někdo další, ale v době nejlepších her – kolem půlnoci, jsem doma sama. Posílám tedy pár fotek a hlavně moc zdravíme z Mostu – Uriášek, Maňásek a Saxík.

13. 3. 2015 jsme dostali ručně psaný (!) dopis z nového domova. Zde je jeho přepis:
Dobrý den, zdravíme do Kocourkova. V Mostě se máme moc dobře. Saxík, Maňásek i Uriášek vás moc zdraví… kromě Uriáška, který mazlení nikdy moc nedal, jsou to hrozní mazlové. Maňáska mám jako mimi, kterému zapomněli ustřihnout pupeční šňůru, je pořád se mnou, a když snad nemůže být, mňouká, že by to člověku urvalo srdce. Saxík se taky mazlí, jen nemám fotku, protože ve chvíli, kdy je na klíně a vrní a přede, nesmím dělat nic jiného, než ho drbat a šimrat, jinak se urazí a odhupká na skříň. Výšky, to je jeho, je tam, i když má všude připravené pelíšky – v křesle, na chovacím stolku. V mezičase mezi mazlením a hraním se nechá rozmazlovat granulkama, ty moc rád loví, nádherně u toho hupká, je vidět, že lov by by mu šel na 1*. Miluje granulky, miluje kapsičky, asi by sežral kdeco, ale nechci to pokoušet. Stolici má celou dobu perfektní, formovanou. Ani náznak žádného průjmu. Pasty na trichobezoáry mu chutnají taky jako pamlsek, ale taky to nepřeháním. Srst mají všichni úžasně hebkou a lesklou, Saxík trošku hrubší, ale to asi podědil, nemá ji stejnou jako Maňásek, ale česání a drbání mají rádi oba. Na česání užije asi nejvíc Uriáška, kroutí se u toho jak had a slastně přivírá oči. Ke konci už bere kartáč jako hračku, zkouší ho ulovit, a tak pak končíme. Jinak Maňásek je pořád stejnej raubíř. V kuchyni nesmím ničím zašustit, abych ho neměla vedle sebe. Jakmile krájím maso nebo salám, nemůžu ho dostat pryč z linky. To by si mohl hlasivky vymňoukat. Tak kousek šunky nebo kuřecího masa mi vždycky „upadne“ a Maňas celej šťastnej se s tím utíká schovat. Jakmile zapomenu něco od masa na lince, můžu počítat s tím, že už to nenajdu. To jsou pak ale „hovínka“ a „vůně“ po celém bytě, hrůza. Dávám si velký pozor, naštěstí se mu stolice velice rychle srovnává. Je to takový mrňousek, nechápu, kam se do toho tělíčka všechen ten apetit vejde. Váží cca 3,7 kg a vedle Saxíka a hlavně vedle Uriáška vypadá pořád jako kotě. Tak se máme krásně, moc vás zdravíme, pozdravujte v Kocourkově. P. K., Uriášek, Maňásek a Saxík

2. 12. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie a vzkaz z nového domova.
Dobrý den, jsem moc ráda, že se Vám daří umisťovat kočičky. Saxík s Uriáškem jsou už na tom tak dobře, že Uriášek si vyskočí za Saxíkem na skříň a tam spolu vegetí. Když už spolu nechtějí být, trošku si to vyříkají – Saxík je tedy ukecaný, musím se smát, kolik mi toho chce říct… Když mu dávám ty jeho granulky, ty britské, přiběhne ke mě a nenechá mě ani dojít k misce. Miluje Felix kapsičky, to by mohl aspoň třikrát denně celou kapsičku sám pro sebe. Jinak si hrajeme s takovým vysouvacím bičem na konci s peříčky a tuhle hračku opravdu milujou. Saxík je neuvěřitelnej lovec, vždycky ta pírka uloví. Maňásek je pošuk, ten lítá až se mu motá hlava a plácne sebou na podlahu. No a jak si sedli Saxík a Maňas? Maňas i přesto, že má 3,70 kg, si myslí, že je vedoucí, a tak se i chová. I k Uriáškovi. Honí je a svým způsobem si chce hrát, ale je to asi o tom, kdo bude drzejší. A Saxík je bohužel moc hodný, a tak se před Maňáskem schovává na skříň. Ale je pravda, že když dávám ty britské granulky, dokážou být chvilku spolu. Věřím, že čas a trpělivost je naučí být spolu. Jinak Saxík je úžasnej mazel, doslova si přijde pro pohlazení a vykládá mi u toho, jak se mu stýskalo a jak to má rád. Ju a stolice dobrá, žádný průjem. Tak držte palečky, ale myslím, že je to už dost dlouho, a tak to snad vydrží. Teď mi tady Maňas strká do ruky s mobilem, ať se s ním jdu mazlit, tak jdu… zas chvilku s Maňáskem – mimochodem je proti Uriáškovi a Saxíkovi pořád tak malej, že vypadá jako kotě – a pak chvilku se Saxíkem, Uriášek musí mít náladu a přijde sám, no a pak půjdu péct a péct a péct… Moc Vás zdravíme do Kocourkova, po novém roce snad bude volněji. Mějte se moooooooc krásně, zdraví Saxík, Maňásek a Uriášek

4. 11. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie a vzkaz z nového domova.
Dobrý večer do Kocourkova. Tak se každý den posouváme o malý krůček, ale i tyhle malé pokroky se počítají. Saxík už ví, že když zachrastim sáčkem, že bude bašta a určitě mu nejdu dělat nic špatného, tak hlasitě mňouká a dožaduje se dobrot. Nechá se vzít do náruče a vrní jak o život. Sice jen na chvilku, ale je spokojenej a to je důležitý. Hladit a šimrat pod krkem ho ale musím, až mi ruce brní. Tře se o skříň, o křeslo, a pomňoukává si jakoby říkal – už nikdy nechci nic jiného. Uriášek je kliďas i dál, no a Maňásek… to je prdlouš. Zároveň ale asi žárlí, tak asi budu muset vymyslet nějakej drbací stroj. Maňas je taky od te doby, co je tu Saxík, víc teritoriální, potvůrka, nenechá je v klidu. A Saxík reaguje syčením a vrčením a útěkem na skříň. No prostě Mostečáci se nenudí. Mooooc zdravíme a posílám pár fotek P. K.

25. 10. 2014  jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova. Na fotografiích je pouze Saxík, fotografie jsou tedy k nalezení v Saxíkově fotoalbu.
Saxík je už hezky zabydlenej v pokojíčku a moc dobře se snáší s Uriáškem. Maňásek má trochu napoleonský komplex, asi se bojí, že mu ten velkej kocour vyfoukne území. Je to trouba, bude to chtít hodně času, ale ten máme. Kdyby oba věděli, že jeden se bojí druhého víc než ten dotyčný, vše by bylo jednodušší. Hodně mě překvapil Saxík, pokaždé, když se přiblíží Maňásek, vrčí jako tygr. Přitom je to takovej strašpytlík. Stačí, abych si nečekaně pčikla a už se pakuje schovat se do krabice. Ale začínáme vychytávat náladu na hraní, náladu na mazlení, náladu na jídlo. Kapsičky od Felixe hltá tak, že uslintává kolem a ty granulky mu chutnají moc. Poslala jsem fotku, kde je – doufám – poznat, jak se „mazlí“ se štaflema. Miluje drbání pod krkem a vrní jak o život. Tak to vše vypadá jako úspěšný začátek spolužití. Ještě srovnat hierarchii a vše bude ok.

20. 10. 2014 jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova. Na fotografiích je pouze Saxík, fotografie jsou tedy k nalezení v Saxíkově fotoalbu.
Saxík už miluje drbání a vrní jak o život. Kapsičky os Felixe mu chutnají, že je hltá a hlasitě u toho mlaská. Spát chodí za křesla, ale nejoblíbenější místo je ve velké krabici na skříni. Vyskočí si na okno, pak na skříň a už ho odtud nikdo nedostane. Až když slyší, že by mohl dostat dobrotu. S Uriáškem jsou úplně v pohodě, ani jeden nevyjíždí, ale s Maňáskem se oba navzájem zatím obchází a je vidět, že se asi oba bojí stejně. Myslela jsem, že bude syčet spíš Maňas jako na vetřelce, ale syčel Saxík. I když jen tak decentně jako takový kočičí baron. Takže soužití začíná fungovat, jí a pije a průjem nemá, vše je na dobré cestě. Ty granulky, co jste přivezla s sebou, chutnají nejen Saxíkovi, ale i zmlsanému Uriáškovi.

16. 10. 2014 jsme na Facebooku našli vzkaz z nového domova. Na fotografiích je pouze Saxík, fotografie jsou tedy k nalezení v Saxíkově fotoalbu.
Saxík se rozpohyboval, chodí po pokoji, vše si očuchal a spoustu nám toho chce říct, protože mňouká a chodí blíž a blíž hlavně k Uriáškovi. Maňásek se ho bojí, utíká před ním. Ale je to trumbera, protože Saxík to bere jako seznamování.

14. 10. 2014 jsme na Facebooku našli vzkaz a fotografie z nového domova v souvislosti s adopcí Saxíka. Vzkaz z nového domova a fotografie jsou k dispozici v Saxíkově fotoalbu.

22. 9. 2014 jsme na Facebooku našli Maňáskovy fotografie (viz fotoalbum).

18. 2. 2014 jsme na Facebooku našli další fotografie a tento vzkaz: Dobrý den do Kocourkova. Chci Vám poslat další zprávy o jednom vašem kočičím raubířovi Maňáskovi. Roste jako z vody, i když pořád je to malinkej neposednej kocourek, a proti tomu našemu důstojnemu Uriáškovi je pořád miminko. Vážila jsem ho začátkem února a představte si, už má 2 a 1/4 kila. Vůbec ale není čemu se divit, je neustále při chuti. Musím oba kocoury při krmení rozdělovat, jinak Maňásek vytrčí ocásek jako anténku, a i když ještě má skoro plnou svojí misku, utíká vyjíst misku Uriáškovi. Vydatně mi taky pomáhá při vaření. Asi mi chce ušetřit místo v hrnci a čas strávený u plotny, protože mi pravidelně ukradne kus masa nebo párky. Nechápu jak to dokáže, protože si dávám pozor, ale stačí, abych se jen maličko otočila a už běží schovat se se svou kořistí do obýváku pod gauč. Mám neustále v pohotovosti koště, jinak bych neměla z čeho vařit. Je to takový malý šídlo, pořád je ho všude plno. Naučil se sám od sebe aportovat „myšičku“ a kuličku, co jsme mu vyrobili z alobalu. Je nádherně hravej a bláznivej, občas ale ani Uriáška nevyprovokuje k hraní. To pak běhá po bytě a hledá, do čeho by kousnul nebo zatnul drápky. Na škrabadle už rozbili provaz omotaný kolem stojny. Nejoblíbenější hračka poslední doby je brčko – nosí si ho v tlamičce a vypadá soustředěně. Nejlíp mu ale stejně jde mazlení. Umí přijít třeba ve tři v noci a strkat mě do tváří a do nosu – něco jako „Koukej vstávat a drbej mě pod bradičkou“. Je s ním i s Uriáškem velká legrace a já, respektive celá naše rodina, ho máme místo televize. Dávají sice jen „kocouří příběhy“, ale ve vysoké kvalitě. Jinej program ani nepotřebujem. Mějte se mooooc krásně a kocourkově a my Maňáskovci se zase ozveme. K. z Mostu.

17. 1. 2014 jsme na Facebooku našli nové fotografie a vzkaz z Maňáskova nového domova (viz fotoalbum).

30. 12. 2013 jsme na Facebooku našli nové fotografie a vzkaz z Maňáskova nového domova (viz fotoalbum).

23. 12. 2013 jsme na Facebooku našli nové fotografie a vzkaz z Maňáskova nového domova (viz fotoalbum).

17. 12. 2013 jsme na Facebooku našli nové fotografie a vzkaz z Maňáskova nového domova (viz fotoalbum).

14. 12. 2013, ještě v den, kdy Maňásek odjel do nového domova, jsme na Facebooku našli Maňáskovy fotografie a zprávy z nového domova (viz fotoalbum).