Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lotynka

LOTYNKA NAŠLA NOVÝ DOMOV 10. 2. 2018 (podrobnosti níže).

ÚDAJE O KOČIČCE
Pohlaví: kočka
Věk: cca 3 roky
Kastrovaný/a?: ano, 16. 2. 2016
Očkovaný/á?: ano
Odčervený/a?: ano
Čipovaný/a?: ne
Handicapovaný/a?: ano, nemá zuby
Podmínky: ideálně do kočičí společnosti, domek s bezpečným výběhem
Charakteristika: Lotynka se narodila v chatové osadě na Bohdalci, její maminku a sourozence se někomu podařilo otrávit. Lotynka přežila, patronát nad ní převzala stará paní, která žila v jedné z chatek. Ta se postarala o přístřeší a levné granule˜… Pak ale zemřela a příbuzní Lotynku vyhodili na mráz. A tak skončila u nás. Kvůli plísni si dost dlouho pobyla v karanténní kleci, ale teď už je v pořádku, krásná, heboučká a sametová… ale bude potřebovat hodně času, aby se zabydlela. Není divu, bude to její první domov v životě, na vše si bude muset zvykat. V novém domově by jí určitě pomohla přítomnost přítulné domácí kočičky či kocourka, kteří by ji provedli a naučili vše důležité, ale není to podmínkou. Krom toho má Lotynka kočičí společnost ráda, když jsme ji konečně pustili z karantény, bylo vidět, že jí kočičí společnost chyběla. Co se vztahu k lidem týče, je zatím hodně opatrná, o kontakt s lidskou rukou zatím nestojí. Ovšem ráda pozoruje, co se kolem ní děje, jen se zatím ještě hodně bojí. Nekouše, neškrábe, jen se prostě moc bojí… Je to spořádaná a čistotná kočička, která uvítá i bezpečný výběh. 
Lotynka na Facebooku 
 

CHRONOLOGICKY

28. 1. 2016
Lotynka je u nás od 27. 1. 2016, ovšem na pobyt u nás čekala několik měsíců… Nejdřív se ji nedařilo chytit, pak na nějakou dobu zmizela, povedlo se prostě až nyní. Lotynka se narodila v chatové osadě na Bohdalci, její maminku (která se v lokalitě kdysi objevila) a sourozence se někomu podařilo otrávit, Lotynka jako jediná přežila. Poslední dobou nad ní převzala patronát devadesátiletá paní, která žila v jedné z chatek. Paní poskytla Lotynce to základní – přístřeší, občas nějakou šlichtu, levné granule… Nedávno ale dorazila zpráva, že stará paní zemřela a příbuzní Lotynku vyhodili na mráz. Bylo potřeba jednat, a tak je u nás. Její zdravotní stav není dobrý, trápí ji silná rýma, místy má zcela vylysanou srst, zřejmě alergie na parazity. A samozřejmě je ve stresu. Takže začneme s léčením.

19. 2. 2016
Lotynka je po kastraci, zákrok proběhl bez komplikací. Také strupy způsobené alergií na parazity se hojí a lysiny zarůstají. Až Lotynka jednou opustí pelíšek, který dostala a ze kterého odmítá vylézt, protože je v něm teploučko, uvidíme všichni, jaká krásná mladá dáma se z ní stala… Bohužel má ale ještě zvětšené uzliny, takže dostává antibiotika a zůstává v léčení.

23. 4. 2016
Lotynka stále zůstává v karanténní kleci… Když jsme doléčili rýmu, vypadalo to, že Lotynka bude moci konečně ven mezi ostatní. Jenže u Lotynky se objevila plíseň – jedno větší ložisko za ouškem a pár menších přímo na čumáčku. Lotynku jsme proto nechali léčebně očkovat vakcínou Biofel M (tj. 3 x) a současně jsme to, co se dalo, mazali mastí. Bohužel, nestačilo to – Lotynka si nevytvořila imunitu a plíseň úplně nezmizela. Takže musel nastoupit Itrafungol, což je léčebná kúra na 5 týdnů. A tak je Lotynka stále v karanténní kleci – bohužel to nejde jinak – je tak plachá, že odchytávat ji někdy i vícekrát denně kvůli léčebným procedurám by byl ve volném prostoru nadlidský výkon. Teď nám zbývá z celé pětitýdenní léčby už jen týden, doufáme, že se Lotynka konečně dočká volného prostoru.

6. 5. 2016
Tak Lotynka je konečně na svobodě, tzn. pohybuje se volně mimo karanténní klec. A hledá nový domov.

14. 5. 2017
Po roce aktualizujeme Lotynčino fotoalbum… Nic moc se nezměnilo, Lotynka je stále u nás, zdravá. Jen nedávno přišla o všechny zuby, což v jejím věku není zrovna výhra, ale nedalo se nic dělat – zápach z tlamičky sílil, takže jsme jeli na veterinu s tím, že přijde o nějaký ten zub, ale ukázalo se, že bude potřeba vytrhat všechny. Následek jejího nepříliš šťastného startu do života. Ale s tím se dá žít, i třeba Ivan od nás odjížděl do nového domova bez jediného zubu a jak se mu daří:-) Snad i Lotynka bude mít štěstí a najde novou rodinu, je to ještě mladá kočička a zasloužila by si nový domov, kde by mohla volně chodit ven a zároveň měla vždy připraveno něco k snědku.

25. 12. 2017
Lotynka děkuje za dárky, které dostala v rámci vánočního Kočičího přání (15. 12. 2017–6. 1. 2018).

10. 2. 2018
Po více než dvou letech strávených u nás v azylu našla Lotynka nový domov. U nás si zvykla, náš azyl pro ni byl domovem. Za poslední rok udělala obrovský pokrok, co se vztahu k lidem týče – dokáže přijít na zavolání, klidně se nechá ležící na zemi překročit, nechá se vidět a rozkošnicky se vyvalí jen pár centimetrů od nás. Ale o kontakt nestojí a lidské ruky se pořád bojí. A tak uvidíme, jak si poradí v novém domově. Jela totiž na známou adresu – tam, kde bydlí Albatros a Ivan. Za adopci moc děkujeme a věříme, že Lotynka si v novém domově brzy zvykne

5. 10. 2019 
Po Ivanově smrti se k Lotynce a Albatrosovi nastěhovali náš Bublifuk a Lyra.  

 
Z NOVÉHO DOMOVA (zprávy jsou řazeny od nejstarších po nejnovější)

10. 9. 2021 jsme na Messengeru našli další zprávu z nového domova, text je k dispozici na Albatrosině profilu.

28. 10. 2020 jsme dostali další e-mail z nového domova, jeho text je k dispozici na Bublifukově profilu.

20. 4. 2019 jsme dostali další e-mail z nového domova, text je k dispozici na Ivanově profilu.

5. 3. 2019 jsme dostali další e-mail z nového domova – text viz Albatrosin profil.

29. 4. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Mílí kocourkovští přátelé, zdravíme Vás s příchodem jara z Jeníkovic. Kočičí banda si užívá sluníčka a vyhřívá si kožíšky. Už jsme doma zase po čase kompletní, taťku nám pustili po třítýdenním pobytu na rehabilitační klinice, kde ho učili, jak se sebou zacházet po operaci páteře. A co nového v kočičí partě? Mačínek je po kastraci, takže přestal tolik obtěžovat Lotynku, ale ono jí to nevadilo, spíš se nastavovala, a když přišel o své mužství a zájem trochu opadl, tak se dost divila. Ale vycházejí spolu náramně, taky s Ivánkem si dává pusinky. Albatros je stále střelená, chodí s námi na procházky k rybníku a cestou to stále nahlas komentuje:-) Navíc u sousedů, kam si chodí pravidelně lehat do fóliovníku a trochu se tam u důchodců přiživuje, začínají mladí přestavovat domek a Albuška jim asi dělá stavební dozor. Chodí domů jako čuně, podezírám ji, že dělá revize komínů:-) Lotynka se také již vydala ven, po dvou měsících a kousek se rozhodla podívat ven, a to úplně mimo plán. Řešili jsme, že všichni ostatní začali chodit ven po dvou měsících, tak to asi slyšela. Jenže ji jsme chtěli ještě trochu déle ochočovat, protože je pořád ještě hodně plachá. Ale slyšela něco o dvou měsících a jednou se v noci vydala ven ventilačním okýnkem. Jak jsou v chaloupce dělená špaletová okna, tak jeden horní dílek je otevírací, a do něj se jí podařilo nějak dostat a prchnout. Nikdo jsme ji při tom ale neviděl, až ráno jsme ji doma hledali a nikde nebyla. To byla hrůza, kde je… tak jsme hledali a pak se najednou objevila venku na zahradě s Mačou. Takhle pobyla venku přes dvě noci, nastěhovala se do Štěpánčiny letní chaloupky, ale pak jsme ji drapli a šla zase domů. Ale doma ji to očividně nebavilo a číhala na jakékoliv otevření dveří nebo okna. Tak když začala pořádná teplíčka a režim open house, tak si zase vyběhla ven. Přes den je na zahradě, ale lajdá i k sousedům, podezírám ji, že taky chodí k důchodcům naproti mlsat, i když doma mají dobrot dost, honí se s Mačou a s Albuškou a v noci, když si myslí, že ji nevidíme, chodí baštit oknem domů na obvyklé místo. Ale má jídlo i venku v malé chaloupce. No snad se ještě k nějakému dalšímu ochočování dostaneme, ale vypadají celá partička všichni venku náramně spokojeně, leží na lavičce, pod keřem nebo na stole na terase a vyhřívají se, šplhají po stromech a honí se jak veverky. Moc Vás všechny zdravíme a měli jsme obrovskou radost, že je Micinka Dráteník v pořádku a že je v novém domově. To je skvělé. Krásné jarní dny P. P.

18. 2. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Milá Laďko a všichni Kocourkovští, Lotynka je u nás týden a začíná dělat pokroky. Zatímco zpočátku trávila většinu času nejlépe schovaná tak, abychom ji nikdy nenašli, tak dneska si už chodila během dne na výšlapy i po schodech do podkroví. V týdnu to byly pátrací relace…schovku za pračkou jsme odhalili rychle, pak následovaly skříně. Zřejmě umí pacičkou dveře od skříně šikovně otevřít… a tak jednou byla ve skříni v krabici, kde jsou tašky na nákupy, pak mezi Jirkovými mikinami a nebo u Štěpánky vyhodila ven krabici se spodním prádlem a nastěhovala se místo něho:-) Teď si s Ivanem čumáčkovali u mističky s vodou. A Mača ji miluje. A už pochopil, že na ni nesmí spěchat, že k princeznám se nečuchá a musí být opatrný. I Albuška je úplně v klidu, vůbec po Lotynce nevyjíždí, tady vůbec problém nebude. Jen se mi zdá, že málo papá, ale snad to bude jen dočasně a nebo možná jí nejen ze své mističky, ale v noci, když ji nevidíme a přemisťuje se, tak si třeba něco lupne od ostatních.  Tak mám z jejích dnešních výletů radost a moc Vás všechny zdravíme. P.

12. 2. 2018 jsme dostali další e-mail z nového domova.
Milá Laďko, zdravím jen v rychlosti, Lotynka se aktuálně usídlila jako každá naše nově příchozí kočička v koupelně. Možná že je to klidná místnost nebo jim nějak voní sprchový kout a umývadlo… tam se vždycky všichni rádi motají dodnes. Lotynka se upelíškovala na koši s prádlem, který je na pračce, přesně tak tam líhávala i Albatros i Ivánek i Štístko a Mačička. A občas si tam i teď ještě někdy zalezou. V koupelně má svoje mističky, takže je i pro mě přehlednější, že vidím, jak a co jí. Zatím jí jen trošku, ale na záchůdek chodí, takže snad je vše v pořádku. Chodí ji navštěvovat Ivánek i Mača. Mača se asi zamiloval, rád by u ní byl pořád, ale je to divoch, tak ho musím krotit, aby měla trochu klidu. Jinak si během dne bydlí taky v plyšové kukani na zemi a nebo v poličce na ručníky. Odpoledne byla na průzkumu v obýváku, ale nakonec si zalezla taky do kukaně.  Vyprávím jí, že na jaře bude moct běhat venku na zahradě, snad se jí tam bude líbit. A kdyby ne, tak nikam nemusí:-) Moc zdravíme. P.

10. 2. 2018, ještě v den odjezdu do nového domova, jsme na Facebooku našli první fotografie a vzkaz.
Tak jsme doma. Lotynka hned za gauč, ale stihnul ji přivítat Ivánek, asi se upamatoval, protože je za gaučem taky. Pak vylezl, ale nechtěl nám nic říct:), ale byli tam spolu úplně potichu. Kačenka musí socializovat každého příchozího. To dělá i lidem. A Jirka taky:) Teď je druhá schůzka s Ivánkem pod gaučem. Zase už tam jsou čtvrt hodiny. Tak snad to půjde. Je hodná, žádná křeč. Už se prošla a prozkoumala obývák, no a zatím asi bude s Ivanem bydlet pod gaučem. Alba vlezla do tašky, kde našla Lotynčiny granule. Už se do nich sápala. Musela jsem jim trochu dát, jinak by nám moc vynadala:)